Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.
Hlavní obrázek místa
Žebrák a Točník
©1999 Miroslav Malina
Autíčkem do vesnice Žebrák pod hrad Točník směrem z Prahy na Plzeň. Vlak do Žebráku nevede, protože v době, kdy se stavěla trať z Prahy do Plzně, Žebráčtí radní (podle pověsti) odmítli to ohnivou obludu pustit do města a tak trať musela být vedena oklikou přes Hořovice. Žebrák na to hospodářsky doplatil, Hořovice naopak... Pokud se přeci jen chcete dát vlakem, tak jeďte do Hořovic (tam občas staví i některé rychlíkové spoje) nebo do zastávky Praskolesy – to je jedna zastávka před Hořovicemi směrem od Prahy.
od čitatele K.Z., 28.5. 2002
turistické

Pondělí je zavírací den. V případě, že je v pondělí svátek, je otevřeno. Volná prohlídka, výklad každou celou hodinu, případně rezervovaným skupinám dle dohody. Prohlídku mimo návštěvní doby možno individuálně dohodnout. Vstupné: základní 6,- Kč, poloviční 3,- Kč Rezervace + 10 % ze vstupného. Informace a rezervace prohlídek: tel./fax: 0316 73202

28.5. 2002

popis

ŽEBRÁK A TOČNÍK - Popis

ŽEBRÁK A TOČNÍK. 1. Popis Nejeden hrad v Čechách upomíná buď na nějakou slavnou osobnosť anebo na nějakého panovníka. Upomínka na ně vzbudí se v nás, slyšíme-li je jmenovati, ještě pak mocněji vznikne, stojíme-li před jich díly tvrdými a vysokými, cítíce svou nedostatečnosť proti těmto hmotným a po svém porušení ještě nepřemoženým dílům práce a píle středověké. Tak na př. jest jméno Karla IV. tak nerozlučně spojeno s Karlšteinem, jako Rudolfa II. s hradem Pražským. Žebrák a Točník, dva hrady, z jichž oken se obyvatelé na sebe dívati mohli, připomínají nám Karlova syna Vácslava IV., panovníka, kterého většina dějepisců haní, jehož však lid více miloval, než kteréhokoliv jiného, poněvadž násilníky trestal a o to se staral, aby se spravedlivě dálo chudým i bohatým. Odloučenosť obou hradů mezi lesnatými horami vysvětluje nám, proč se tu mohl náruživý lovec do sytosti baviti myslivostí a bezstarostně tu žíti, až přišel…  číst dále

16.11. 2020

historie

Krajina kolem Žebráku náležela od 12. století mocnému rodu Buziců, kteří měli ve znaku kančí hlavu. Jeho rodovým sídlem se stal hrad Valdek. Od Buziců pak odvozoval svůj původ neméně mocný rod Zajíců z Valdeka, z něhož pocházel též Oldřich, řečený Zajíc, připomínaný od r. 1248 do r. 1271, kdy zemřel. Nejspíše již on nechal nedaleko trhové vsi Žebráku, ležící na výhodném místě při důležité cestě z Prahy do Plzně a dále do Řezna a Norimberka, postavit stejnojmenný hrad Žebrák. Jméno tedy dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně a nikoliv, jak vypráví pověst, podle prvního návštěvníka hradu, jímž měl být žebravý student. Proč dostala ves jméno Žebrák, není jasné, ale již A. Sedláček odmítl pověst, že ves tak pojmenovali Buzicové z nemístné skromnosti a ve snaze ponížit se před panovníkem. S přídomkem ze Žebráka se psal již r. 1280 Přibyslav i jeho nástupce Oldřich, někdy též považovaný za zakladatele…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 21.11. 2009

Další texty historie
pověsti

O původu jména Žebrák

Rytíř Buzic, který získal krajinu pod Zámeckou horou, počal si tu stavěti na strmé, nepřístupné skalce nový, pevný hrad. Neměl mnoho lidu ani peněz, nemohl se tudíž pustiti do stavby hradu na některém ze sousedních, vyšších vrchů. Však jeho nový hrad nechtěl býti bojovným orlem. Skromně se přikrčil do údolí, spíše se skrývaje, než vypínaje, neboť si boje nežádal. Protože ležel hrad v klínu lesů stranou hlučných cest, těšil se pán hradu, že tu najde hojně zábavy v lovu četné zvěře. Nedočkavě obcházel hradby a radostně vystupoval na okrouhlou věž, den ode dne více rostoucí, těše se z pohledu do malebného kraje. Když se stavba blížila ke konci, bylo třeba pomýšleti, jaké dáti hradu jméno. „Nechť se nazývá jménem toho," rozhodl rytíř, „kdo první jako host do něho vstoupí." Když bylo dílo dokončeno, nalovil rytíř zvěře a vystrojil lidu velkou hostinu. Přistěhoval se pak do hradu s rodinou svou a služebnictvu svému na srdce vložil, by jako oko v hlavě…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 31.5. 2002

Půdorys místa

půdorys hradu
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Točník

Místa v okolí

 pivovar
 Točník
 kostel sv. Rocha
 větrný mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Záhorsko
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Tihava
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Otmíče
 kostel sv. Václava
 Třenická hora
 Hořovice
 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 synagoga
 Zálužský hrad
 sloup odsouzenců
 muzeum Výtopna Zdice
 Řebřík
 Doubravka
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Lochovice
 kostel sv. Mikuláše
 Komárov
 rozhledna Máminka
 Libomyšl
 Zbiroh
 Újezdec
 Ostrý
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Tomáše
 Popovice
 kaple sv. Blažeje
 sladovna
 Ostrovecký mlýn
 Tmaň
 Plešivec
 Týřov
 Skryjská jezírka
 Šemíkův pomník
 kostel sv. Mikuláše
 Neumětely
 kostel sv. Jiří
 Neumětely
 Leontýn
 Valdek
 Kotýz
 Suchomasty
 Rovný
 Jince
 kostel sv. Mikuláše
 Terešov
 Králův Dvůr
 židovský hřbitov
 Propadený zámek
 mariánský sloup
 Koněpruské jeskyně
 kostel sv. Štěpána
 kaple
 Hřebečníky
 židovský hřbitov
 Děd
 Podmokly
 Stradonice
 Nižbor
 Osov
 Viereckschanze
 Radeč
 Městská hora
 Zvíkovec
 děkanství
 Muzeum Českého krasu
 Beroun
 městské opevnění
 kaple se zvoničkou
 radnice
 Dřevíč
 Zajíčkův mlýn
 Studený vrch
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 Památník padlým
 Buková u Příbramě
 židovský hřbitov
Kontaktní informace
Hrady Točník a Žebrák
267 51 Zdice
Tel: +420 311 533 202
http://www.tocnik.com
tocnik@stc.npu.cz
Základní informace místa
ID místa: 336
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 31.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama