Vyšehrad

Barokní citadela Vyšehrad - nástupce bájného přemyslovského hradiště a mohutného hradu Karla IV. - střeží již po staletí přístupové cesty ku Praze od jihu včetně té kdysi nejdůležitější, řeky Vltavy. Poloha areálu na výrazné skále vstupující do proudu toku k tomu byla přímo předurčena. Místo konání mnohých z nejznámějších staročeských pověstí je díky zásahu zmíněného panovníka čistě typologicky posledním hradištěm, na kterém se u nás stavělo. Vznikl tak moderní hradní komplex jehož výstavnost na jihu doplňovalo mohutné těleso nejzdobnější pražské brány, tzv. Špičky. Třetí (k předchozím dvěma velmi necitlivá) etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu. Vyvýšený areál citadely svírala nejprve pětice mohutných bastionů, doplněná pozdější dvojicí bašt předsunutého hornverku – ten jej chrání z nejzranitelnějšího směru, od jihu. Ten nejnovější (sv. Leopolda na severu, dnes letní scéna) vznikl jako reakce na r. 1848, kdy bylo potřeba mít možnost útočit také dovnitř města. Masivnost citadely nad kdysi podmáčeným údolím Botiče v 17. století umožnila ponechat v úseku mezi Vyšehradem a protilehlým Karlovem původní (a dodnes stojící) gotickou zeď na místo nově budovaného barokního opevnění. Klid současné parkové úpravy vnitřních prostorů pevnosti vhodně doplňuje nabídka nádherných výhledů z koruny hradeb, která byla zpřístupněna okružním chodníkem. Nemělo by se však zapomínat ani na vnitřní prostory opevnění - vyšehradské kasematy včetně sálu Gorlice jsou přístupné z Cihelné brány na severu citadely. Neodmyslitelnou součástí jsou také církevní památky. Vedle dobře známé rotundy sv. Martina a kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla je možné navštívit i zajímavé pozůstatky po kostelu sv. Vavřince. Ačkoliv pro mnohé zůstává hlavním cílem návštěvy národní pohřebiště Slavín, doporučil bych neopomenout čtveřici nepřehlédnutelných soch z prostoru před bazilikou – nádherné dílo Myslbekovo dílo původně stojící při…  číst dále