
Zřícenina hradu Dražice se tyčí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Jizery. Jeho zakladatelem byl nejspíše jeden z purkrabích Pražského hradu, Řehoř (Řehník) z Litovic (zemřel 1279). První zpráva o hradu pochází z r. 1264 a je pravděpodobné, že k jeho založení došlo nedlouho předtím, kolem poloviny 13. století. Jak zjistil v r. 1940 podrobný archeologický průzkum, prošel hrad dvěma stavebními obdobími. Se stavbou začal patrně Řehoř z Litovic a nejprve byly postaveny pouze opěrné zdi bez střech a podsebití. Z té doby byly zjištěny v přízemí původního hradního paláce dvě místnosti sklenuté na střední sloupy bez žeber, jak bylo obvyklé u románských staveb. Hradní areál měl půdorys lichoběžníku, obehnaného ze všech stran hlubokým příkopem s hliněnými valy, vysokými na severní a západní straně až 2 m. Na západní straně dominovala samostatně stojící okrouhlá věž, hláska. Druhé stavební období spadá do doby… číst dále
Za dávných časů řádili na zemské stezce, vedoucí podél Jizery mezi hradem Dražicemi a lesem Trnávkou, loupežníci. Přepadávali kupce i pocestné a obírali je o všechno, co u nich našli. Večer se scházeli ve svém loupežnickém doupěti, kde se o kořist dělili. Jednou oloupili bohatého kupce o velký měšec zlaťáků. Když se vraceli s lupem domů, zčista jasna potkali na cestě čerta. Jak čert zjistil, co nesou, hned se s nimi pustil do křížku a chtěl je o uloupené zlaťáky připravit. Lapkové se ale statečně bránili a čerta zahnali. Když došli domů, peníze si mezi sebou rovným dílem rozdělili. Ráno našli loupežníci před svým lotrovským pelechem železnou hůl s nápisem: „Kdo tuto hůl zdvihne, bude šťasten.“ Nejprve se tomu smáli a mysleli si, že ji tam nastrčil čert, aby se jim pomstil. Potom ale zjistili, že hůl sama od sebe třikrát tluče o zem v místě, kde je zakopán nějaký poklad. Hned se chtěl každý… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.