
O podobě hradu se mezi odborníky vedou diskuze. Zatímco Z. Fišera – dle své ideální rekonstrukce – předpokládá rozsáhlý hrad s převážně dřevěnými konstrukcemi, T. Durdík uvažuje o parazitickém obývání areálu menšího hrádku v pozdějších dobách. Na druhém konci názorového spektra pak jsou F. Gabriel a K. Podroušek, kteří označují Kozlov za tzv. refugium (skrýš, útočiště), využívané v 15. a 16. století. Toto dilema by mohl rozřešit jen podrobnější archeologický průzkum.
Po něm přešel do vlastnictví Hynka z Lomnice z rodu pánů z Valdštejna. Hrad zpustl asi po roce 1362. Z hradu se dochovalo několik tesaných světniček. Kousíček nad hradním areálem se nachází vyhlídka..
Název Kozlov je pravděpodobně pozdější. Hrad postavil některý z prvních Valdštejnů, ale je sporné, zda jím byl Zdeněk z Valdštejna v l. 1318–1335, který se někdy psával „v Turnově a na Kopci“, což prý byl Chlum. Novější historikové se přiklánějí k názoru, že pojem „in monte“ v latinském listu Zdeňka z Valdštejna znamená Hrádek u města Hostinného, které také patřilo k jeho panství. Z dalších majitelů jsou známi již jen Jarek z Valdštejna (1353) a Jan z Valdštejna (1362). Další zprávy o hradu nejsou. Zpustl, když jeho území bylo za některého z následujících Valdštejnů připojeno k hradu Valdštejnu. Bližší okolnosti však známy nejsou. Hrad skalního typu byl značně rozsáhlý, jeho tvar byl přizpůsoben danému terénu, skalnímu hřebeni orientovanému od východu k západu. Předhradí bylo položeno níže, vlastní hrad stál na nepřístupné skále, k níž vedly příkré schody. Ve skále byla vytesána světnice a níže sklep, pod skálou studna. Toto přirozené prostředí bylo doplněné dřevěnými budovami, jejichž rozsah můžeme odhadnout podle otvorů ve skalách pro dřevěné trámy. Víc se z hradu nezachovalo a je i těžké určit, k čemu sloužily prostory tesané ve skále.