Buštěhrad

Někdejší ves Buštěhrad (původně Buštěves) se v pramenech uvádí poprvé v r. 1352. Tehdy byla majetkem pražského rodu Rokycanských (František a po něm Jan, který se psal z Okoře). Na východním okraji vsi, západně od nynějšího zámku, na místě pozdějšího hradu stávala ve 14. století tvrz, jejímž prvním známým držitelem byl pražský měšťan František Rokycanský, který ji získal před r. 1371 a připojil k hradu Okoři. Od 80. let 14. století byl Buštěhrad opět samostatným statkem, v jehož držení se vystřídalo několik drobných šlechticů (například kolem r. 1385 Hašek z Braškova) a pražských měšťanů (před r. 1400 Petr Štuk). Krátce před r. 1440 získal Buštěhrad Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Tvrz měla výhodnou polohu, protože stávala na terénní vlně na okraji výšiny strmě spadající k severu a byla opevněná; nedaleko odtud procházela obchodní cesta z Prahy na Slaný a dále do Saska či do Falce. Kolovratům tvrz jako panské sídlo nestačila, a proto došlo, patrně ve 40.–60. letech 15. století, z iniciativy Jindřicha Libštejnského z Kolovrat, k její přestavbě a rozšíření na pozdně gotický hrad; přitom bylo využito zdiva tvrze, a to zejména v hradním paláci. Přestavba však mohla být motivována i politicky, protože Jindřich Libštejnský z Kolovrat byl stoupencem katolické jednoty strakonické a nepřítelem kališníků vedených Jiřím z Poděbrad. Protože hrad Buštěhrad se mohl stát jedním z opěrných bodů jednoty proti Praze, Jiří z Poděbrad ho v květnu 1450 oblehl; přitom bylo zpustošeno několik okolních tvrzí a vsí. Nakonec došlo k uzavření příměří a po zvolení Jiřího z Poděbrad králem (1458) odpor Kolovratův zcela ustal. Stavba buštěhradského hradu byla nejspíše ukončena v r. 1462, jak by tomu nasvědčoval letopočet 1463 (mylně uváděný jako 1403) na portálu v jenom ze zachovaných zbytků hradu (v domě čp. 23). Hrad byl…  číst dále