Klášter založil kolem r. 1130 Lampert Hunt-Poznan. Později byl několikrát vypálen a následně opraven. V r. 1530 jej Zikmund Balaša obsadil a přestavěl na hrad. V r. 1678 hrad obsadil Imrich Thököly. V r. 1945 byly vnitřní budovy poničeny a následně zbořeny. Od r. 1969 probíhá rekonstrukce.
Nejvýznamnější stavbou slovenské obce Bzovík je stejnojmenná fortifikační stavba nacházející se při jižním okraji obce. Protiturecká pevnost, hrad, klášter premonstrátů a benediktinů, někdy se uvádí i jako opevněný kaštieľ (zámek), to vše je Bzovík. Většinou bývá označován jako opevněný klášter, ale z původní románsko-gotické zástavby se příliš mnoho nezachovalo. Jediné pozůstatky jsou skromné zbytky zdí a hradní kaple na nádvoří. Dobře zachovalé je však obvodové renesanční opevnění z 1. poloviny 16. století vybudované až po zániku kláštera. Proto se stavba uvádí mezi slovenskými hrady. Areál bývá příležitostně přístupný veřejnosti. Jeho prohlídku lze domluvit na obci. Zaparkovat se dá přímo před dřevěným mostem přes příkop. Nedaleko se nachází další zajímavá stavba protiturecké obrany, strážní věž, tzv. Vartovka.
Luděk Vláčil, 20.6. 2017
Bzovícký klášter s opatstvím založil někdy v letech 1124-1131 Lampert Hunt-Poznan (Hont-Pázmány) spolu se svou manželkou Žofií (Sophia), sestrou uherského krále Ladislava a synem Mikulášem (Nicolao). Nově vzniklý benediktinský klášter zvaný Bozouk (Bzovík) také obdaroval rozsáhlými majetky, které klášteru potvrdil král Bela IV. listinou datovanou rokem 1135. Koncem 12. století benediktiny vystřídali premonstráti. Klášterní kostel zasvěcený sv. Štěpánovi se prvně vzpomíná v roce 1285, ale zřejmě byl postaven již v době vzniku kláštera. V letech 1443-1446 Bzovík zpustošili vojáci Jana Jiskry z krupinské posádky. Po ničivých požárech zahájili premonstráti velkolepou gotickou přestavbu, při níž vznikla nová křídla s křížovou chodbou kolem rajského dvora. Přestavěn byl i původní románský kostel. Znovu byl klášter vypálen ve druhé polovině 15. století. Zásadní události se odehrály v roce 1530, kdy klášter obsadil Zikmund Balaša z rodu…
číst dále
Luděk Vláčil, 20.6. 2017
Za tajomstvami zrúcanín II. Jaroslav Nešpor Gu100 2007, Hrady, zámky a kaštiele na slovensku, E. Križanova a B. Puškova, Šporot, Bratislava 1990, Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. Martin: Osveta, 1973 a další
