© Milan Caha 07/2017
Nejstarší opevněným sídlem v Cēsis byl dřevěný hrad postavený baltským kmenem Vendů. V zámecké zahradě se z něj zachoval 18 metrů vysoký centrrální pahorek s částečně zachovaným opevňovacím systémem. Nedaleko tohoto hradu začali v roce 1209 stavět hrad Wenden němečtí křižáci z řádu Fratres militiæ Christi Livoniae (Livonští mečoví bratři). V roce 1237 hrad Cēsis převzala livonská větev Řádu německých rytířů (Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum) a hrad spravoval komtur. Na začátku 15. století se hrad Cēsis dostal pod přímou správu nejvyššího velitele řádu v Livonii a stali se součástí tzv. Livonského magistrátu. Livonští velmistři se ale zdržovali spíše na hradě Rīga, jen v období nebezpečí a nestability se stěhovali na Cēsis. Na konci 15. století byla administrativa řádu přesunuta z Rīgy do Cēsis a hrad se stal trvalým sídlem velmistrů. Během Livonské války v roce 1577 posádka hrad pobořila, aby nepadl do rukou Ivana Hrozného, který byl ovšem poražen v bitvě u Wenden už o rok později. V roce 1598 byla oblast začleněna do polsko-litevského svazu a bylo vytvořeno vojvodství Wenden. V roce 1620 byl hrad dobyt Švédy. Byl obnoven a znovu (a již definitivně) pobořen v roce 1703 během Velké severní války ruskou armádou. Když v roce 1777 získal zdejší panství hrabě Sievers, nechal si postavit zámek na místě východního křídla hradu. Od roku 1949 se v zámku nachází muzeum historie Cēsis, hospodářské budovy hradu byly upraveny na výstavní prostory. V areálu je i nejstarší fungující pivovar v Lotyšsku - Cēsu Alus, vybudovaný v roce 1878. Počátky hradního pivovaru však sahají až do období Livonského řádu.
Bitva u Cesis (1919)Pomoc přišla od proněmeckého, baltského Landeswehru. Jenže poté, co byla Rudá armáda postupně zahnána, si proněmecký Landeswehr taktéž začal nárokovat baltskou oblast pro sebe. Konflikt se pro Lotyšany nevyvíjel dobře. Na pomoc ale přišlo Estonsko a společnými silami se jim podařilo v bitvě právě u hradu Cesis porazit proněmecká vojska a získat svou nezávislost. Na základe této bitvy slaví svůj den vítězství jak Estonci, tak Lotyši..
Hromadná sebevražda v roce 1577Celkem se za zdmi Cesisu ukrývalo okolo 300 lidí. Všem bylo jasné, že Cesis bude dobyt. Ivan Hrozný měl děsivou pověst, a tak než aby se všichni dostali do jeho spárů, rozhodli se spáchat masovou sebevraždu. K ní použili střelný prach, který se na hradu nacházel. Společně se sešli v místnosti, kterou pak nechali vyhodit do povětří. Ještě předtím však obyvatelé schovali všechny cennosti, které by mohl Ivan Hrozný získat jako kořist. Tyto cenné předměty i mince se na hradě nacházeli v průběhu nejrůznějších archeologických prací až do současného století. V současné době jsou vidět v muzeu nového zámku, který se nachází v těsné blízkosti hradu. Stejně tak se v průběhu 21. století postupně nacházeli další kostry, které byly jednoznačně spojeny právě s oním výbuchem a hromadnou sebevraždou. Na místě detonace se dnes nachází pomník, který tuto událost, jež se stala jednou z největších středověkých/ranně novověkých tragédií tohoto druhu, připomíná..
|
Přihlášení |
