Skara (hrad u Úval, Hostyně)

Stejně tak je velmi málo známá i jeho historie a hrad se dle různých interpretací písemných pramenů objevuje v literatuře pod jmény Skara, Stará a Úvaly, přičemž v nejnovější podrobné historické práci navrhuje dokonce J. Jindřich jeho možné ztotožnění s tvrzí či hradem Hostyně. Problematika historie hradu je v každém případě velmi složitá a historické prameny, které by bylo možné s jeho existencí jednoznačně ztotožnit, nemáme dosud k dispozici. Prameny uvádějící lokalitu Stará se totiž pravděpodobně týkají tvrze Staré Hrady u Libáně. Jméno Skara (Sacar) se objevuje poprvé na mapě Čech z roku 1614 a uvádí jej i Bohuslav Balbín, podle nějž se právě zde narodil arcibiskup Arnošt z Pardubic a roku 1507 jej zničil nepřítel Pražanů Jiřík Kopidlanský. I mnoho dalších historiků tento fakt zřejmě jen přebíralo, přestože může jít pouze o chybu a celou situaci lze (jak ve své práci uvádí J. Jindřich) interpretovat tak, že dnešní lokalita nad Výmolou může být ve skutečnosti Hostyní, jejímž prvním doloženým majitelem byl Arnošt I. z Hostyně, jinak ze Staré a z Pardubic, který je roku 1320 uváděn jako kladský hejtman. A vzhledem k tomu, že byl dle kroniky Beneše z Veitmile otcem arcibiskupa Arnošta z Pardubic Arnestus de Hostina probe Brodam Boemivalem (tedy Arnošt z Hostyně u Českého Brodu), je možná i domněnka, že se na tomto dnes prakticky neznámém místě u Úval opravdu narodil první pražský arcibiskup a že se jedná o kolébku známého českého šlechtického rodu. Zájemcům o bližší poznání problematiky nezbývá než doporučit článek Jiřího Jindřicha „Zaniklý hrad u Úval – hrad Skara nebo Hostyně“, který vyšel v časopisu Hláska – Zpravodaj Klubu A. Sedláčka, č. 2, ročník IX, 1998.

Samotné pětiúhelné jádro je dodnes vymezeno výrazným valem a dosud poměrně mohutným, místy až 6 metrů hlubokým příkopem. Jihozápadní a severozápadní nároží valu jsou zaoblena a podle výrazných kruhovitých pahorků značně převyšujících korunu valu je možné se domnívat, že by se mohlo jednat o pozůstatky nárožních věží či bašt. Nejvýraznějším zbytkem vnitřní zástavby hradu je pak obdélná vyvýšenina o rozměrech asi 8 x 10 metrů na jihovýchodní straně, velmi pravděpodobně pozůstatek hradního paláce. Pozůstatky zdiva se bohužel v areálu hradu nedochovaly, neboť veškeré zděné konstrukce padly za oběť jako zdroj stavebního materiálu při stavbě kamenné zdi Škvorecké obory, založené Lichtensteiny v polovině 18. století. Zbytky této zdi dodnes obíhají lokalitu ze dvou stran a pokud půjdete podél nich po okraji návrší směrem na západ, dovedou vás asi po 350 metrech k dalšímu zajímavému místu, a sice malým zbytkům romantické zříceniny hradu, kterou nechal na počátku 19. století postavit majitel škvoreckého panství Jan I. Josef z Lichtensteina, známý svými krajinářskými stavbami v okolí zámku Lednice na Moravě. Podoba této umělé hradní zříceniny, v některých rysech velmi podobná tzv. Janovu hradu u Lednice, je také známa z rytiny F. A. Hebera z roku 1849.