Obdélný patrový barokní zámek postaven kol. r. 1700 Františkem Ignácem Kalhartem ze Sternfeldu, později často měnil majitele, od r. 1780 patřil piaristům. Dnešní majitel, developerská společnost, zanedbanou budovu zbořil a plánuje ji nahradit novostavbou bytového domu.
Hlavní obrázek místa
© Rodochrozit, 03/2013
Strančický zámek čp. 1 stojí (zatím) na východní straně návsi cca 100 m na jih od železniční stanice Strančice (trať Praha, hl. nádraží - Benešov). U nádraží staví také příměstské autobusové linky Pražské integrované dopravy 461, 462, 469, 490, 494.
Zany, 23.5. 2010
turistické

dne 20.12.2010 vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rovoje pod č.j. 197210/2010/KUSK rozhodnutí, jímž je povoleno odstranění stavby č.p.1 Strančice. 31.12.2010 začal majitel budovy odstraňovat střechu.

Sdružení přátel studánky u kaple sv. Anny ve Strančicích, 2.1. 2011

popis

Existenci vsi prokazují písemné prameny ke konci 14. století, existence plnohodnotného feudálního sídlo v této době však není doložena, majitel sídlili nejspíše v rezidenčním dvoře. V dalších staletích podmínky pro vznik panského sídla nenastaly – Strančice byly rozdrobeny mezi více majitelů nebo jejich majitelé měli k dispozici sídlo na některém ze svých dalších majetků. Teprve kolem roku 1700 vydělil František Ignác Kalhart Strančice jako samostatný dědický podíl pro jednoho ze svých synů. Z poddanských statků byl vytvořen čtyřkřídlý poplužní dvůr, jehož jihovýchodní křídlo tvořilo panské sídlo jako obydlí majitele zřizovaného deskového statku. To bylo postaveno před rokem 1711, kdy je při popisu statku výslovně uváděno „Rittersitz“, tedy rytířské sídlo. Před zámkem byla zahrada se sadem, severně od dvora se nacházel rybník. Zámek je obdélná podsklepená jednopatrová budova orientovaná ve směru severozápad – jihovýchod. Původně byla kryta valbovou střechou…  číst dále

Zany podle J. Úlovec, Zapomenutý zámek ve Strančicích, Pocta Evě Šmilauerové (sborník k 60. narozeninám PhDr. Evy Šmilauerové, CSc.), Státní okresní archiv Praha - Západ, Praha 1995, 23.5. 2010

historie

Ves Strančice nalezneme jihovýchodně od Prahy. V písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1404, kdy kanovník kostela sv. Jiří na Pražském hradě Václav ze Strančic věnuje roční plat kostelu v nedalekých Kunicích na spásu duše svých rodičů Vítka a Ludmily ze Strančic a svých šesti dcer. Snad již tehdy byla ves rozdělena mezi několik majitelů, jak naznačují obdobné zmínky z let 1430 a 1457. Poté se Strančice téměř na další století z pramenů vytrácejí, znovu se s nimi setkáváme až roku 1542, kdy je do obnovených zemských desek vložen prodej statku Štiřín, jehož součástí byla i ves Strančice (nebo její část). Novým majitelem se stal Mikuláš Šorf ze Štiřína, jehož potomci pravděpodobně získali i další části vsi, neboť při prodeji panství Alžbětě Beřkovské z Břízy roku 1604 je již výslovně uvedena „ves celá“ Strančice. Ta se stala součástí rozsáhlého panství Lojovice a to až do samého závěru 17. století, v jehož průběhu…  číst dále

Zany podle J. Úlovec, Zapomenutý zámek ve Strančicích, Pocta Evě Šmilauerové (sborník k 60. narozeninám PhDr. Evy Šmilauerové, CSc.), Státní okresní archiv Praha - Západ, Praha 1995, 22.5. 2010

Další texty historie

Vývoj událostí místa

  • 1404

    první zmínka o vsi Strančice: kanovník kostela sv. Jiří na Pražském hradě Václav ze Strančic věnuje roční plat kostelu v Kunicích na spásu duše svých rodičů a dcer

  • 1542

    do obnovených zemských desek vložen prodej statku Štiřín, včetně vsi Strančice (nebo její části) Mikuláši Šorfovi ze Štiřína

  • 1604

    panství kupuje Alžběta Beřkovská z Břízy

  • 1695

    lojovické zboží dědí Kateřina Terezie Lemersová

  • 1706

    Františkem Ignácem Kalhart ze Sternfeldu se tituluje "na Strančicích"

  • 1719

    Strančice dědí Kateřina Františka Kalhartová ze Sternfeldu

  • 1722

    prodáno pro dluhy Marii Alžbětě Caretto von Millesimo

  • 1723

    dědí Antonín Caretto von Millesimo

  • 1724

    dědí Antonín Caretto von Millesimo prodává Strančice Anně Františce Rabenhauptové

  • 1733

    získává Ferdinand Jakub Hüttel

  • 1738

    získává Josef Ignác Hübschmann

  • 1739

    získává Petr Eusebius Radecký z Radče

  • 1760

    Antonie z Collar prodává Straničice Marii Barboře z Valdštejna

  • 1767

    Kateřina Schüttlová prodala Strančice Václavu Ignáci Radeckému z Radče

  • 1775

    Strančice kupuje Jan Baltazar Dausig z Hauenthalu s manželkou Josefou Pátkovou

  • 1780

    komisionálně prodáno piaristické koleji na Novém Městě pražském

  • 1896

    nájemcem statku strančický hostinský a sládek Antonín Bukovský

  • 1908

    prodloužena smlouva s nájemcem statku Antonínem Bukovským

  • 1921

    nájemcem se stal František Milota

  • 1925

    prodáno Františku Milotovi

  • 1948

    poplužní dvůr se zámkem znárodněn

  • 1980

    datum je přibližné

    statek vyhořel, budovy zbořeny (kromě zámku č.p. 1)

  • po roce 1989

    datum je přibližné

    v restitucích vráceno původním majitelům

  • 2007

    Sdružení přátel studánky u kaple sv. Anny ve Strančicích zahájilo boj o záchranu zámku před zbořením

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH), Strančice

Místa v okolí

 synagoga
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 křížový kámen
 Berchtold
 Husův sbor
 Zittův mlýn
 morový sloup
 fara
 Tehov
 kostel sv. Mikuláše
 Štefánikova mohyla
 kostel sv. Václava
 Chlum
 Předboř
 lom Chlum
 Velké Popovice
 Struhařov
 Myšlín
 mariánský sloup
 Říčany
 Nebřenice
 Lojovice
 Ježov
 dům ATIS
 Štiřín
 Modletice
 Mokřany
 lom Kaménka
 kostel sv. Martina
 synagoga
 kostel sv. Ondřeje
 Kolovraty
 Na výhledu
 Pyšely
 Hrad u Čtyřkol
 Dobřejovice
 Zlenice
 Mandava
 mlecí kameny
 Ládví
 zvonice
 Březí
 Kamenice
 Skalka
 Benice
 kostel sv. Prokopa
 Sulice
 kostel sv. Martina
 Božešice
 Lažany
 Stará Dubá
 městečko Odranec
 kostel sv. Martina
 Lštění
 Ringhofferova hrobka
 Kostelní Střimelice
 lom Na Plachtě
 vyhlídkový gloriet
 Královice
 kostel Všech svatých
 Průhonice
 synagoga
 Uhříněves
 Husův sbor
 kostel sv. Martina
 Šance
 Hradové Střimelice
 pivovar
 morový sloup
 evangelický kostel
 kostel sv. Jiří
 socha sv. Prokopa
 kostel sv. Václava
 Škvorec
 děkanství
 židovský hřbitov
 Škvorec
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Anny
 Doubravčice
 Šember
 kostel sv. Havla
 Skalsko
 Květnice
 Zbořený Kostelec
 Čejchanov
 Štít
 kostel sv. Petra
 Fantův mlýn
 kamenný most
 Komorní Hrádek
 Konojedy
 socha sv. Donáta
 kostel sv. Václava
 Koloděje
 Mrač
 Mrač
 Mrač
 kostel sv. Jakuba
 Petrovice
 Stříbrná Skalice
 radnice
 Klepec
 Obětní kameny
 kostel sv. Petra
 kaple sv. Kříže
 Na kostelíku - Lhota
 Dubeček
 starý špitál
 Turyň
 Dubeč
 Dubeč
 obecní kříž
 stará škola
 Radlík
 masné krámy
 sousoší Kosmonautů
 Zlatníky
 Týnec nad Sázavou
 nový špitál
 kostel sv. Vojtěcha
 Hodkovice
 panská sýpka
 kaple se zvoničkou
 Lítožnice
 Krásná Hora
 radnice
 Na Vinici
 kostel sv. Jiljí
 Vidlákova Lhota
 Hostivař
 Stará pošta
 kostel Božího Těla
 Tismice
 Švehlův mlýn
 rozhledna na Pepři
 Dolejší mlýn
 kostel sv. Ludmily
 Včelní hrádek
 Tismice
 Kunratice
 Kozmice
 Toulcův dvůr
 Lešany
 Žampašský most
 Chodovská tvrz
 štola sv. Josefa
 Tuchoraz
 kostel sv. Martina
 fara
 kaple sv. Prokopa
 Ostředek
 Práče
 Nový hrad
 Záběhlice
 Záběhlice
 Červenkova kaple
 kostel sv. Václava
 Přistoupim
 měšťanský pivovar
 synagoga
 židovský hřbitov
 Husův kámen
 Podlipanské muzeum
 Přistoupim
 masné krámy
 radnice
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Havla
 kaple sv. Václava
 Malešice
 Trmalova vila
 Teletínský lom
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 9123
Typ místa: zámek
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 23.5.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama