
Zámek byl založen v roce 1877 na místě starší obytné budovy v poplužním dvoře. Měl tehdy obdélný půdorys cca 19x12 metrů, orientovaný v ose východ – západ. Vstup byl v ose jižního průčelí. Po stranách krátké chodby v přízemí byly dvě obdélné místnosti, každá se třemi okny na jih a jedním na západ/východ a s valenými klenbami. Na konci chodby byly schody do patra a do sklepů. V zadní části pak byly dvě čtvercové místnosti opět s valenými klenbami. První patro mělo podobné dispozice. V roce 1904 proběhla razantní přestavba. Starší budova byla prodloužena směrem na západ o celých 17 metrů. Ve středu jižního průčelí byla postavena věžička nad ozdobným štítkem, krátká západní a východní průčelí získala na všech třech stranách vysoké štíty. Nová část zámku byla rozdělena střední chodbou na dvě části s nestejně velkými místnostmi po stranách. Letopočet přestavby je datován mozaikou v chodbě za vstupem do novější… číst dále
První zmínka o Vidovicích je z přelomu 14. a 15. století. Ves byla centrem samostatného šlechtického statku rodu "z Vidovic". Prvním z nich je jmenován Vavřinec z Vidovic v roce 1388, po něm zdědili zboží synové Beneš, Jakub a Jan. Současně s nimi je zmiňován také Bohuněk z Vidovic v letech 1412 a1416. Naposledy se píše v roce 1437 o Janovi. Sídlo zaniklo pravděpodobně v 2. polovině 15. století. Ves pak byla několik století rozdělena – část tvořil svobodnický statek, zbytek byl rozdělen mezi několik panství. V 18. století patřila ves s poplužním dvorem ke statku Velké Popovice. Od roku 1808 náležela ke statku Chlum. V roce 1837 jsou uvedeni jako majitelé manželé Josef Jan a Prokopina Brzorádovi, v jejichž držení byl statek až do 70. let 19. století. Když se jejich dcera Eleonora vdala za Rudolfa Kainze, byl v roce 1877 do zemských desek zapsán samostatný statek nazvaný Vidovice. Ti jej… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.