Kamenná studna
© Petr Turyna 07/2005
Máte-li rádi mystiku starých zaniklých osad a vsí, musíte někdy vyrazit do Klánovic a okolního lesa Vidrholce. V místech, které dneska pokrývá nekonečné stromoví stávalo hned několik středověkých vesniček. Nejvíce se zachovalo ze vsi zvané Žák, která se rozprostírala poblíž dnešní železniční trati. Dodnes zde můžete rozpoznat stěny dřívějších domů, pěkně se zachovala dokonce i kameny roubená studna. Nepřehlídnutelná je hráz bývalého rybníku, při kterém stála. Ten byl napuštěn ještě dlouho po zániku vesnice. Osudnou se jí stala pravděpodobně tricetiletá válka, po které již nebyla obnovena. Kdy vznikla se neví. Jisté je jen to, že poddanstvím náležela pod nedalekou tvrz Jirny. Roku 1536 přispěli lidé z Žáku na výrobu menšího ze zvonů jirenského kostela.
Místo v lese dlouho hledat nebudete - přivede vás naučná stezka, která po lokalitách zaniklých vsí v okolí Klánovic vede. Jen pozor, půjdete-li po červené od východu, může se stát, že odbočku v opačném směru vedoucí naučné stezky přehlédnete.
Na místě lze rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu.. ...
Pozůstatky zaniklé vesnice Žák z 16. století, která byla jednou z několika středověkých vesnic v okolí. R. ...1563 se zmiňuje přispění obyvatel z Žáku na výrobu zvonu jirenského kostela. R. 1615 Tomáš z Proseče, majitel panství, přiznával 26 poddaných lidí v Jirnách a na Žáku. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.
Pověst o zvonech ze ŽákuJednoho dne na Prahu táhlo cizí vojsko. Nepřátelští vojáci plenili a ničili co jim jen pod ruku přišlo. Lidé z vesnice se polekali a utekli do okolních lesů. Ale co se zvony? Přece jim je tu nenecháme, děla z nich nadělají! Inu rozhodli se, rychtář a konšelé zvony vhodili do rybníka. Jen co tak učinili, už byl slyšet dusot koní nepřátel. Vesnici vypálili, domy pobořili, ale zvony nenašli. Válka trvala dlouhé týdny, obyvatelé Žáku podléhali zlým nemocem či se raději odstěhovali co nejdále. Po válce se již nikdo nevrátil, vesnici pohltil les a na zvony se zapomělo. Až po mnoha letech v těchto místech mladá dívka máchala v strouze svůj barevný šáteček - ten však o něco zachytil a jak se jej snažila vší silou vytáhnout, do vody spadla až se za ní hladina zavřela. Zachránit se jí už nepodařilo, ale byly tak objeveny starodávné žácké zvony. Pro svojí krásu a vůni starodávna byly převezeny do Jiren, kde jsou na zvonici dodnes....
|
Přihlášení |
