
Vila je příkladem eklektické architektury, v níž se kombinují prvky různých historických slohů. Její hlavní průčelí obrácené do zahrady člení střední mělký rizalit a po stranách dvojice výrazných válcových rizalitů. Jejich osy zdůrazňují balkony s barokně pojatým zábradlím. Okna mají v přízemí segmentové a v patře půlkruhové záklenky. Boční fasádu doplňuje sloupový portikus se sloupy s náznakem jónských hlavic. Zadní průčelí do ulice V Sadech se kvůli klesajícímu terénu jeví jako vyšší a má výrazně členěnou kompozici s bočními rizality. Vila stojí v rozsáhlé zahradě se vzrostlou zelení. Původní reprezentativní charakter interiérů byl částečně narušen úpravami pro potřeby velvyslanectví. Rekonstrukce v letech 2017–2021 přizpůsobila budovu současnému muzejnímu provozu a doplnila ji podzemními depozitáři a novými prostory pro studium a práci se sbírkami.
Vila představovala reprezentativní rodinné sídlo v rozvíjející se vilové čtvrti Bubenče. V roce 1938 musela Marianne Gellertová s rodinou emigrovat do Anglie a jejich majetek byl zabaven. Od roku 1957 budovu využívalo čínské velvyslanectví, jehož provoz si vyžádal rozsáhlé stavební úpravy. Po roce 1990 zůstala vila prázdná a její další využití komplikoval spor o vlastnictví mezi státem a hlavním městem Prahou. V roce 2005 vláda rozhodla o jejím převodu do správy Památníku národního písemnictví; spor byl definitivně uzavřen v roce 2012. V letech 2017–2021 prošel objekt celkovou rekonstrukcí. Od roku 2022 zde sídlí Muzeum literatury, které zpřístupňuje veřejnosti sbírky české literatury a nabízí výstavní, studijní a badatelské prostory..