© Milan Caha 07/2021
Oblast Zahájí je dosažitelná pouze pěšky nebo na kole. Nejbližší veřejná doprava je autobusová zastávka Stará Knížecí Huť (kam se rovněž dá dopravit automobilem), blíže k veřejné dopravě i dojezd autem je z bavorské strany. Přímo v bývalém Zahájí je pak turistický hraniční přechod. K ruinám zámku vede žlutě značená turistická trasa.
První panské sídlo v této lokalitě založil sklářský podnikatel Pavel Schürer (či Schürrer), později povýšený císařem Rudolfem II do rytířského stavu. Rytíř Paul Schürer von Waldheim od císaře odkoupil 17. května 1607 lesní pozemky při Schönwaldské cestě na hranicích s Bavorskem, tehdy součást Tachovského panství. ...Na nich kromě panského sídla vybudoval sklárnu a statek. Osada se brzo rozrostla na malou vesnici s pivovarem, krčmou a masnými krámy. Protože se Schürer dostal do sporů s bavorskými sousedy, falckým rodem Wirsbergů, ves již v roce 1617 prodal. Ta po následujících dvě stě let často střídala majitele. Původní zámek snad zpustl již ve druhé polovině 18. století a další panské sídlo zde dal vystavět kníže Lobkowicz, který Zahájí držel do roku 1807. Roku 1814 získal ves se zámkem rod Malovců. Arnošt Malovec vybudoval, snad na základech původního sídla Paula Schürera, zámek nový. Nedaleko něj si Malovcové nechali kolem roku 1830 vystavět rodinnou hrobku s kaplí. Poslední zesnulý příslušník rodu do ní byl uložen roku 1902. Malovcům Zahájí patřilo podle některých zdrojů jen do roku 1884, podle jiných ale až do roku 1945. Zámek ale pravděpodobně už od počátku 20. století chátral, rodová hrobka byla po roce 1919 opakovaně vydrancována, ostatky z ní byly přeneseny v roce 1942 do nové hrobky v Jedlové. Vesnice definitivně zanikla po 2. světové válce odsunem původních obyvatel a v roce 1955 byla armádou srovnána se zemí. Ze zámku se zachovaly poměrně mohutné zříceniny a volně přístupné klenuté sklepy. V lese kolem a na louce před bývalým zámkem se zachovaly nezřetelné terénní náznaky pozůstatků dalších budov..
|
Přihlášení |
