
V severní část zámeckého areálu zabírá poplužní dvůr a park. Zámek samotný stojí na místě původní gotické tvrze, která se v roce 1544 připomíná jako pustá. Dvě valené místnosti přístupné gotickými portály se zachovaly pod severní částí budovy. V jižní části sklepení jsou zbytky pozdně gotické budovy tvrze s valenými klenbami. V pozdní renesanci byla postavena, s použitím staršího zdiva, nová bloková trojdílná budova, která tu stála až do 18. století. V roce 1765 zámek vyhořel a přízemí původní zámecké budovy bylo využito Kounici při stavbě nového zámku. Vznikla dvoupatrová dvoukřídlá budova s valbovými střechami. Při následném vzniku anglického parku byly odstraněny poslední zbytky opevnění původní tvrze. Nakonec byl k zámku připsavěn průjezd s vrátnicí.
Poprvé je Březno zmiňováno v roce 1255 v souvislosti s Hostilkou, vdovou po Markvartovi z Března. Vartenberkové, jedna z markvartických rodových větví, pak vlastila ves až do roku 1416. Poté vlastnili panství Lapáčkové ze Sukorad a od nich je koupil v roce 1515 Jindřich Hložek ze Žampachu. V jeho pozůstalosti je při převodu majetku na bratra Matěje zmiňována i tvrz pustá. O osm let později koupil zboží Otík z Bubna a Litic. V době jeho nástupce Jindřicha bylo Březno povýšeno v roce 1556 na městečko a také byla obnovena trvz. Jindřichovi potomci sídlili na tvrzi, později přestavěné na zámek, do roku 1749, kdy zadlužený majetek nakonec koupil Jan Adolf Kounic. V roce 1765 zámek vyhořel a Kounicové na jeho místě vystavěli novou dvoukřídlou budovu a zřídili anglický park. Ve 2. polovině 19. století koupili zámek knížata Hohenlohe-Waldenburk a v roce 1920 se dostal do majetku ing. Stiebra.… číst dále