Vidžín-fara
© anonym 06/2019
Vidžín (něm. Witschin) je vesnice v západní části okresu Plzeň-sever, nyní místní část města Úterý. Trvale zde žije necelá třicítka obyvatel. Ves, kterou prochází jen vedlejší silnice, leží 4 km severozápadně od města Úterý a 8,5 km východně od premonstrátského kláštera v Teplé. Z turisticky značených cest vsí prochází pouze okružní Davidova naučná stezka, jejíž začátek i konec se nachází u kláštera Teplá a měří celkem 33 km. Připomíná vynikajícího učence, astronoma, geodeta a premonstrátského kněze Aloise Martina Davida (1757-1836), který byl svého času ředitelem hvězdárny v pražském Klementinu a dokonce i rektorem pražské Karlovy univerzity. Stezka spojuje klášter Teplá (mateřský Davidův klášter), Vidžín (škola, kde David získal základní vzdělání), Branišovský vrch (813 m n. m., David zde měl první astronomickou observatoř), Nový Dvůr s novodobým klášterem trapistů, a zaniklou ves Dřevohryzy (Davidovo rodiště). Pak se vrací do Teplé, kde je A. M. David pohřben.
Dominantou Vidžína je chátrající kostel sv. Jakuba gotického původu, v jehož sousedství stojí barokní bývalá fara, nyní v soukromém vlastnictví jako komerčně využívaný objekt. Po předchozí telefonické dohodě je možno si objednat prohlídku barokního interiéru s průvodcem.
Areál bývalé fary stojí při západním okraji vsi v jejím nejvyšším místě a v blízkosti kostela. Do areálu se vchází branou zaklenutou stlačeným obloukem, proti ní stojí patrová budova fary se středním vchodem v ostění a štukem zdobenou konchou nad vstupem. Vpravo jsou situovány bývalé konírny. ...Vlevo od vstupní brány stával roubený seník (stodola) se sedlovou střechou krytou šindelem. U obou hospodářských objektů byla již zrušena památková ochrana. Na severní stranu areálu mezi budovou fary a bývalými konírnami byla vložena zadní zděná brána se segmentovým záklenkem a rovným nadpražím..
Současnou faru v sousedství kostela sv. Jakuba (viz samostatné heslo) ve Vidžíně nechal postavit opat kláštera premonstrátů v Teplé v r. 1753. Nahradila zřejmě starší objekt, neboť již v 1. ...polovině 18. století tu v létě s oblibou pobýval opat Raymund Šimonovský. Areál fary, který byl uzavřen zdí a bránou, je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR. Jeho součást tvoří ještě budova bývalé konírny a stodola, památková ochrana těchto staveb však již byla r. 1982 zrušena. Chátrající kostel sv. Jakuba již není dlouhou řadu let církevně využíván a barokní objekt tzv. zámecké fary je v soukromém vlastnictví. Slouží jako stravovací a ubytovací zařízení, které si lze pronajmout pro různé společenské příležitosti, jako např. svatby nebo kulturní akce. K areálu fary přiléhá chatový tábor..
