Sněžná-poutní kostel
© Hynek Hošek 04/2021
Původní, raně gotická stavba byla dřevěná, dlouhá pouhých 16 metrů. Současná barokní podoba je jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem v šíři lodi. Stěny presbytáře jsou členěny vpadlými poli. Kostel má sedlovou střechou pokrytou šindelem. Nad západním průčelím se zvedá sanktusová věž zakončená malou cibulovou bání. Nad presbytářem je obdobná věžička s jehlanovitým zakončením. Kolem kostela byla vybudována kamenná zeď, která ohraničovala hřbitov. Na hřbitově se pohřbívalo až do r. 1883. Při vstupu do kostela zaujme na první pohled dřevěný táflovaný strop. Tříramenná kruchta a její nosné sloupy jsou rovněž ze dřeva. Mnohé umělecké artefakty, které byly vytvořeny přímo pro tento kostel, však byly zničeny či rozkradeny. Mezi ty patří i hlavní oltář, řezbářské dílo vrcholného baroka s bohatou architekturou vytvořenou z akantových listů. Tato kompozice byla doplněna o figury andílků, v edikule stávala středověká socha sv. Jakuba… číst dále
Přesná doba vzniku kostela ve Sněžné není známa, nejspíše zde stojí od samého počátku existence vsi, tedy od konce 13. století. První písemná zmínka pochází z r. 1508, kdy kostel patřil pod diecézi v Regensburgu a je uváděn ve vizitační zprávě. Je zde zřejmá vazba na mnišský cisterciácký řád z waldsassenského kláštera. V první polovině 17. století byl na obvodových zdech středověké stavby postaven nový kostel, současnou barokní podobu získal svatostánek kolem r. 1720. Po skončení 2. světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a kostel postupně chátral. Na chátrání se podílela i odlehlost kostela. K jeho záchraně došlo v 90. letech 20. století. Kostel spolu s kaplí sv. Kříže tvoří přírodní kout ticha, zamyšlení a možné meditace. Nyní je kostel sv. Jakuba Většího filiálním ve farnosti Kraslice a v období od dubna do listopadu se v něm jednou měsíčně konají sobotní bohoslužby. Od r. 1963 je celý areál kostela… číst dále
|
Přihlášení |
