Židovská komunita byla v Bečově od první pol. 14. stol. Hřbitov vznikl někdy v 17. stol., poprvé doložen je r. 1662. Pohřbívalo se zde do r. 1938. Za II. sv. války byl zničen a pozemek zavezen sutí. Kolem r. 2010 začala jeho obnova a od roku 2013 na něj začaly vracet náhrobky a jejich fragmenty.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 09/2020
Židovská komunita v Bečově nad Teplou je zmiňována již v první polovině 14. století. K roku 1570 zde jsou uváděny 3 židovské rodiny. Na přelomu 16. a 17. století zde bylo trvale usazeno kolem 10 rodin a v roce 1793 zde žilo již 40 rodin s celkovým počtem 187 osob. Hřbitov na úzkém pozemku mezi řekou Teplou a cestou na do Mnichova na místě bývalé výsypky důlní štoly vznikl někdy v 17. století. V písemných pramenech je poprvé doložen roku 1662. Rozšířen byl v roce 1859. V první třetině 20. století zde bylo cca 300 náhrobků, nejstarší z doby založení hřbitova. Pohřbívalo se zde až do roku 1938. Za druhé světové války byl hřbitov zničen, část náhrobků byla využita jako stavební materiál, více než stovkou z nich byl vydlážděn dvůr Horního Gängerova mlýna v nedaleké Vodné. Pozemek hřbitova byl ještě během války zavezen sutí a zeminou a nebyl nijak využit. V roce 2010 proběhl archeologický výzkum v místech bývalého mlýna, při němž bylo nalezlo 156 náhrobních kamenů a jejich zlomků. Zároveň začala i obnova pozemku hřbitova a od roku 2013 se na ni začaly postupně vracet očištěné a restaurované stély a jejich fragmenty.
Milan Caha (zdroj: http://kvmuz.cz/typ/zidovske-hrbitovy/zidovsky-hrbitov-v-becove-nad-teplou), 29.9. 2020

Komentáře

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Bečov nad Teplou

Místa v okolí

 synagoga
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Jiří
 Bečov nad Teplou
 Bečov nad Teplou
 boží muka
 popraviště
 Dominova skalka
 Krásenský vrch
 kostel sv. Kateřiny
 hornické muzeum
 Pluhův bor
 smírčí kříž
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Siarda
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Poutnov
 boží muka
 Barochův pramen
 Mokřady pod Vlčkem
 Rankovice
 Vlček
 židovský hřbitov
 Krudum
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Mikuláše
 Javorná
 Kaiserruhe
 Farská kyselka
 kostel sv. Martina
 Plikenštejn
 Smraďoch
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Kříže
 trojiční sloup
 stará škola
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 Toužim
 radnice
 mariánský sloup
 panský dům
 Sirňák
 Svatošské skály
 Kladské rašeliny
 Jeskynní vyhlídka
 trojiční sloup
 Loket – MPR
 kostel sv. Václava
 radnice
 městské hradby
 kaple sv. Anny
 silniční most
 Loket
 vodní nádrž Podhora
 Kladský rybník
 Kladská
 kostel sv. Linharta
 Michal
 Doubí
 park Boheminium
 Zpívající fontána
 Hamelika
 anglikánský kostel
 vyhlídka Karla IV.
 Diana
 Jelení pramen
 Jižní prameny
 Těšovice
 Kostelní Bříza
 Bochov
 kostel sv. Kunhuty
 kostel sv. Jakuba
 Hard
 Kynžvart
 Hartenštejn
 židovský hřbitov
 pramen Richard
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Blažeje
 Andělská Hora
 statek Bernard
 Stružná
 kaple sv. Josefa
 židovský hřbitov
 Stružná
 zámecká fara
 kostel sv. Jakuba
 Malá kaple
 evangelický kostel
 Sokolov
 radnice
 Jubilejní kašna
 mariánský sloup
 Höpperbirlova kaple
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiljí
 Týn
Základní informace místa
ID místa: 15241
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.9.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama