
První historická zmínka o Slavičínsku pochází již z r. 1141, počátek Slavičína se však datuje k roku 1256, kdy je o něm první písemný odkaz. Zásluhu na kolonizaci okolního kraje měl olomoucký biskup Bruno. Za česko-uherských válek přešlo léno na pány z Podmanína a za nich se v roce 1485 poprvé připomíná kamenná tvrz, která však byla postavena na základech původní, ještě dřevěné, tvrze. Počátkem 16. století se držitelé panství střídali, až za Kateřiny Mindszentyové v letech 1583 – 1605 a pak za Palasthyů v letech 1607 – 1645 byly provedeny úpravy tvrze a tehdy již stavba byla označována jako zámek. Pozdně barokní úpravy, někdy okolo poloviny 18. století provedli Podstatští z Prusínovic. Po roce 1845 však tehdejší majitelé, páni z Lederer-Tattnernu, změnili podobu zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní interiéry k účelovému využití dostal zámek po polovině 20. století. Od roku 1912 do r. 1948 byl zámek ve… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.