Velkomoravský kostel
Základy původního chrámu a replika
© Luděk Vláčil 12/2014
Archeologická lokalita zaniklého kostelíka a pohřebiště se nachází u obce Modrá nedaleko Velehradu na vyvýšenině náležející k předhůří Chřibů, 30 m nad lužní nivou při staré obchodní cestě spojující střední Pomoraví s Vyškovskem. V těsné blízkosti základů původního chrámu vznikla hypotetická rekonstrukce stavby. V kostelíku se konají svatby a příležitostně i bohoslužby. Památkově chráněný areál je volně přístupný a dveře kostelíka bývají otevřeny v květnu až říjnu každý den od 9 do 17 h. Nedaleko od lokality se rozkládá zajímavý archeoskanzen Modrá vybudovaný na místě velkomoravského osídlení a areál Živá voda, kde je k vidění botanická a sladkovodní expozice.
Kostel byl postaven pravděpodobně již na počátku 9. století v době christianizace naddunajských Slovanů. Založili jej první misionáři přicházející na Moravu ze západoevropských oblastí. ...Stavba vznikla na svahu nad starší slovanskou osadou. Kostelík měl obdélnou loď o vnějším rozměru 9,1 x 7 m s pravoúhlým presbytářem o rozměrech 4,5 x 4,1 m. Kolem chrámu vzniklo následně pohřebiště. V průběhu 9. století, v době Velké Moravy, měl areál významnou roli v rámci nejbližšího zázemí Veligradu rozkládajícího se v prostoru dnešního Starého Města a Uherského Hradiště. Po zániku Velké Moravy, počátkem 10. století, kostelík zůstal pravděpodobně opuštěn a pohřebiště již nebylo využíváno. V roce 1202 se kostelík uvádí jako pustý. V té době patřil premonstrátům z Litomyšle, kteří jej i s dvorcem a pozemky prodali moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi, jenž ho předal cisterciákům přicházejícím do Velehradu založit klášter. Cisterciáci zřejmě kostelík opravili a využívali ho až do vysvěcení velehradské baziliky. Kostel definitivně zanikl na počátku 80. let 17. století. Stavební materiál byl následně použit na stavbu sklepů a hospodářských objektů. V roce 1911 základy kostela odkryl PhDr. Jan Nevěřil. K dalšímu výzkumu došlo v roce 1953, který provedl dr. Vilém Hrubý. Byly znovu odkryty zbytky kostela a 36 kostrových hrobů z doby velkomoravské. V letech 1999-2000 vyrostl vedle základů původní stavby malý kamenný kostelík sv. Jana Křtitele, který je hypotetickou rekonstrukcí původního chrámu..
|
Přihlášení |
