Trhový Štěpánov

Podle pověsti vznikl Štěpánov a první panské sídlo v něm již před rokem 995, kdy zde vladyka Štěpán z kmene Zličanů postavil tvrz. Z roku 1108 je Štěpánov uváděn jako zboží majitelů hradu Leštna nad Sázavou. Roku 1235 jej získali Šternberkové a roku 1250 pražské biskupství. Biskup Tobiáš z Bechyně roku 1290 povýšil Štěpánov na město. Okolo kostela dal postavit hradbu a tvrz dal přestavět na kamenný hrad. V době vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, což přineslo další rozvoj města. Těžba zlata končí roku 1390 a město chudne. Po přestupu arcibiskupa Konráda z Vechty k husitství se stává štěpánovský hrad baštou husitského hnutí v kraji. Po porážce husitů jej v roce 1436 císař Zikmund daroval Mikuláši Trčkovi z Lípy. Poté město i hrad střídaly často majitele – patřily postupně Zdeňku Zruckému z Chřenovic, Malovcům, Adamu Budovcovi, Albrechtu Novohradskému z Kolovrat. Za císaře Rudolfa II. kupují město sami měšťané. Roku 1596 ho však pro dluhy museli prodat, novým majitelem se stal Petr Karel Holický ze Šternberka a po něm jeho manželka Anna Holická z Donína. Za třicetileté války kraj plenilo císařské vojsko, Štěpánov postihly mor, bída a hlad. V roce 1664 prodal Jiří Holický město rytíři Ignáci Bohumíru z Houssonu, který přestavěl hrad na zámek. V roce 1687 získala zámek hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu. Její vnučka Marie Josefa se provdala za knížete Auersperka a zdejší panství se dostalo do držení tohoto rodu až do roku 1848. V roce 1741 vypukl ve Štěpánově požár, při kterém byl zničen zámek, a 40 dalších domů. Zámek nebyl obnoven, na jeho místě dnes stojí nová zástavba. Zachovala se jen část obvodových zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668 zazděný ve fasádě domu čp.26 proti obecnímu úřadu.