Okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. První zmínka o vsi Waltersdorf je r. 1304, kdy celé panství získal zbraslavský klášter. Tvrz není uváděna, lze předpokládat, že vznikla ve 14. století v rámci kolonizace panství. Existenci tvrze v 14. stol. dokládají i archeologické nálezy.
Hlavní obrázek místa
Pohled na tvrziště
© Petr Nožička 04/2012
Tvrziště okrouhlého tvaru dokola obklopené vodním příkopem, který byl v minulosti napájen nedalekým potokem. V letech 1964 a 1965 byla plocha tvrziště srovnána na taneční parket, čímž zmizely jakékoliv stopy zástavby. Vodní příkop byl upraven na koupaliště, přitom zanikl obvodový val. Lze předpokládat, že na tvrzišti stála věžovitá kamenná stavba, hospodářské zázemí tvrze bylo pravděpodobně na ploše před vodním příkopem.
Petr Nožička, čerpáno z F. Musil: Hrady, tvrze, zámky okresu Ústí nad Orlicí Grantis, Ústí nad Orlicí, 1995, 26.5. 2012
historie

Nedaleko budovy obecního úřadu v obci Bystřec se nachází zachovalé okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. Příkop byl v minulosti napájen z nedaleko protékajícího potoka. Tvrziště bylo výrazně změněno v letech 1964 a 1965, kdy byl vodní příkop upraven jako koupaliště, z vlastní plochy tvrziště zmizely poslední zbytky zdí a byla upravena na taneční parket. Při těchto změnách proběhl i archeologický výzkum, který podle nalezených střepů datoval existenci tvrze do 14. století. Písemné zprávy o existenci tvrze v Bystřeci zcela chybí. Zpráva o lokalitě Wizrece náležící v roce 1227 Kojatovi Hrabišicovi, považovaná za první zprávu o vsi, se pravděpodobně týká jiného místa. Ves pravděpodobně vznikla při rozsáhlé kolonizaci lanšperského panství v druhé polovině 13. století. První zmínka o vsi Waltersdorf je z roku 1304, kdy celé lanšperské panství získal Zbraslavský klášter. Bystřec patřil celou dobu…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z F. Musil: Hrady, tvrze, zámky okresu Ústí nad Orlicí Grantis, Ústí nad Orlicí, 1995, 26.4. 2012

Komentáře

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO), Bystřec

Místa v okolí

 evangelický kostel
 Výprachtice
 kostel sv. Jiří
 Orlice
 Suchý vrch
 kostel sv. Mikuláše
 hrad u Nekoře
 Švédské šance
 Mlýnický dvůr
 kostel sv. Mikuláše
 Letohrad
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Rocha
 kostel sv. Matouše
 Kyšperk
 Křížová hora
 kostel sv. Anny
 Horákova kaple
 Lanškroun
 kostel sv. Václava
 sochy svatých
 Rotnek
 děkanství
 dům Piáno
 radnice
 kašna s delfíny
 kostel sv. Mikuláše
 Krčma
 Reichlova chata
 Štíty
 Šilperk
 Stará radnice
 Amálka
 Rudoltice
 Štíty
 Lanšperk
 Hrádek u Lanšperka
 městská spořitelna
 městské muzeum
 muzeum celnictví
 Králova Hora
 Vojenské muzeum
 Žamberk
 Divišovo divadlo
 Žampach
 kostel sv. Václava
 radnice
 Chudoba
 židovský hřbitov
 kostel sv. Leonarda
 Kateřinský špitál
 Lusthaus
 Žampach
 kaple sv. Rozálie
 Pašerácká lávka
 Zemská brána
 domek Na Sboru
 kaple sv. Antonína
 Dlouhá Třebová
 Helvíkovice
 partyzánský bunkr
 Hoštejn
 kostel sv. Aloise
 kostel sv. Anny
 Suchá
 rychta
 Kozlovský kopec
Základní informace místa
ID místa: 10789
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.6.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama