
Francova Lhota je valašská obec, která leží na vedlejší silnici asi 11 km severovýchodně od Valašských Klobouk a 17 km jihovýchodně od Vsetína v údolí horního toku říčky Senice, podle nějž se táhne v délce asi 3 km. Nachází se při jižním okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy na úpatí Javorníků u slovenské hranice. Ves byla založena na přelomu 13. a 14. století podle lhotního systému, ale první písemná zmínka o ní pochází z roku 1500. Několikrát měnila svůj název podle majitelů, současný nese od roku 1549 podle majitele Tristana France z Háje, od něhož ji v tom roce získal Adam z Lomnice na Brumově. Nyní zde žije přibližně 1500 obyvatel.
Obec leží mimo železniční síť, projíždí jí autobusová linka Horní Lideč, nádraží-Valašská Senice, konečná. Prochází jí červená turistická značka z Pulčína do Střelné a vychází odtud modrá značka k rozhledně Čubův kopec a na hraniční vrch Makyta.
Z pozoruhodností se tu nachází kromě pozdně barokního kostela sv. Štěpána Uherského ještě muzeum kardinála Štěpána Trochty a asi 400 let stará Kobzova lípa.
Podle něj je zasvěcen jeho patronu, sv. Štěpánovi, králi uherskému. Je to jediný kostel na Moravě zasvěcený tomuto světci. Kostel byl postaven ve slohu josefínském. Byl prostranný, neklenutý s trámovým stropem. Věž nad kostelem byla nízká, ale úhledná. V roce 1787 byl kostel vysvěcen, i když nebyl ještě zcela dokončen. Oltářní obraz namaloval profesor Frydrych, bývalý cisterciák z Valašského Meziříčí. Bohužel nebyl příliš umělecky cenný. V roce 1788 byl kostel zcela dokončen a stal se farním. V roce 1792 byl do věže zavěšen zvon od Wolfganga Štrauba z Olomouce, v roce 1809 k němu přibyly další dva. V roce 1898 byl postaven boční oltář Srdce Ježíšova od Methoděje Fabela z Prostějova. V roce 1925 při velké vichřici spadla báň i s křížem. Příštího roku byl pořízen nový hlavní oltář a kostel byl opraven stavitelem Rafajem z Valašských Klobouk. V letech 1958-1959 bylo pořízeno pro kostel šest obrazů, které namaloval Rudolf Paulík z Blažovic u Brna. V roce 1959 byly instalovány nové oltáře, kazatelna, dvě zpovědnice a 22 dubových lavic, vše pocházelo z farního kostela v Karviné II-Doly, který byl kvůli poddolování zrušen. V roce 1963 byla pořízena socha sv. Štěpána, krále uherského, která tu dosud nebyla. V roce 2003 byly instalovány nové varhany z dílny varhanáře Vladimíra Grygara z Prostějova. Na věži jsou v současnosti zavěšeny čtyři zvony. Kostel sv. Štěpána Uherského je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Zdejší farnost je však administrována excurrendo z Lidečka. Součástí areálu kostela, situovaného v severní části obce, je i krucifix z roku 1815..