
Zřícenina hradu je v soukromých rukou a opravuje se. Je přístupná příležitostně podle přítomnosti majitele. Majitel je moc milý a i když je v areálu cedule s historií hradu i v češtině, povypráví ji sám včetně postupu a výhledu prací v polštině, popř v němčině. Vstupné je EUR 1,20/osobu. Prohlídka areálu je volná.
Původní gotické jádro zaujímalo vrcholovou část rulového skaliska nad potokem a mělo tvar nepravidelného oválu, přizpůsobeného tvaru staveniště. Jeho delší osa je dlouhá 27 metrů a maximálně 11 metrů široká. Ovál tvoří téměř 2,5 metru silná zeď z rulových lomových kamenů. Vnitřek byl rozdělen na dvě části. V menší severozápadní – nejvíce chráněné části – byl obytný objekt se zarovnanými lícovými zdmi. Větší jihovýchodní část tvořilo malé nádvoří, do kterého se vstupovalo brankou z jihovýchodu v mírném oblouku kurtiny. K brance vedl mostek přes příkop. Téměř celé jádro obíhala parkánová hradba se střílnami. Je možné, že hradba chránila i níže položené podhradí. Při přestavbách v 16. a 18. století vyrostl zřejmě na místě bývalého předhradí nový pravoúhlý renesanční palác, ze kterého se dochovaly zbytky kleneb v přízemí. Do zámku byla začleněna i starší stavba kaple, pozůstatkem je hranolová věž s osmibokou nástavbou.… číst dále
Hrad byl postaven počátkem 14. století na popud svídnicko-javorského knížete Bernarda (zemřel v roce 1326). Náležel k obranným hradům tehdejšího kraje Kwisy a střežil cesty z Lužice do Slezska. V roce 1527 hrad zničil požár, po kterém byl opraven a přestavěn na renesanční zámek. Další stavební úpravy proběhly na začátku 18. století. Obě přestavby částečně poškodily gotické dispozice. V roce 1760 přestal zámek sloužit jako šlechtické sídlo a v roce 1827 znovu vyhořel, znovu opraven už nebyl. Mezi světovými válkami tady fungoval zájezdní hostinec. Od roku 1945 zámek chátrá. Současní majitelé už ale částečně (pod archeologickým dozorem) vyklidili suť a zeminu z trosek hradu a odstranili náletové dřeviny.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.