První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.
Krušovice
Zámek na obr. I.A.Venuta z r. 1822
© Ing. Karel Kubín, 09/2017

Krušovice leží 11 km severovýchodně od Rakovníka při hlavní silnici Praha – Karlovy Vary. Ve vsi stávala původně tvrz, v 18. stol. přestavěná na barokní zámek. Zámek je jednopatrová budova se dvěma křídly. Jedno křídlo je kratší, takže půdorys tvoří písmeno L. Na konci kratšího křídla je přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. Zámek sloužil pro ubytování panských úředníků. Do roku 1945 patřil Fürstenberkům, dnes je součástí krušovického pivovaru. Veřejnosti je nepřístupný.

Pavel Vítek, 3.8. 2006
1.7 min
Ikona Počátek osady Krušovic, staročesky Krušejovic,souvisí s tvrzí, která stála na místě dnešního pivovaru. První dochovaná zmínka o obci však pochází až z druhé poloviny 13. století v souvislosti se zřízením manství. ...
3.8. 2006, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984

V první pol. 14. století se v dochovaných materiálech objevuje první známý majitel obce, pan Vilém Zajíc z Valdeka a Krušejovic. Po jeho smrti majetek zdědila jeho manželka Kunhuta. Roku 1356 se stal majitelem Krušovic pan Záviš z Mikovic, od kterého ves koupil Mikuláš Matrovec a jeho bratr Jan. V letech 1437 - 1439 jsou jako majitelé obce uváděni Mikuláš a Jan z Krušejovic. Jan z Krušejovic pak svůj majetek roku 1456 věnoval manželce Kateřině. Po její smrti získal Krušovice Jiřík Bivoj z Roudné, ten je následně roku 1462 prodal Vaňkovi z Čelechovic a Kralovic. V držení rodu Čelechovců pak Krušovice zůstali po více jak půl století, v této době však ves značně zpustla. První zmínka o tvrzi je z r. 1522. V roce 1530 je jako majitel Krušovic uváděn pan Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka. Pak se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1548 prodal Albrecht Šlik Krušovice Václavu Bírkovi z Násilé o něhož je získal jeho bratr Jiřík, který zde někdy před rokem 1580 vystavěl pivovar. Roku 1583 koupil Krušovice císař Rudolf II. za účelem scelení Křivoklátského panství. Podle smlouvy byla králi postoupena tvrz, poplužní dvůr a ves se svobodnou krčmou. R. 1658 zastavil král Leopold I. křivoklátské panství s Krušovicemi Janu Adolfu Schwarzenberkovi a v r. 1686 je získal do dědičného vlastnictví Arnošt Josef Valdštejn. Jeho syn Jan Josef začal v r. 1728 začal na místě tvrze stavět zámek. Byla to dvoupatrová barokní budova a při ní vznikla i kaple. Po smrti Jana Josefa Valdštejna Krušovice zdědila jeho dcera Marie Anna, provdaní za hraběte Josefa Viléma Fürstenberka. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Fürstenberkům patřil zámek až do r. 1945. Dnes je součástí areálu krušovického pivovaru..

3.8. 2006 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984
2.6 min
Ikona Krušovice
Severně od Rakovníka ve vsi Krušovicích (staroč. Krušejovicích) stávala tvrz, na jejímž místě postaven jest r. 1817 zámek nový Nejstarší známý držitel Krušovic byl Vilém Zajíc z Krušovic (snad ze kmene Zajíců z Valdeka), po němž je zdědila vdova jeho Kuna, dcera Kunráta řečeného Kemnater z Haček; ta pak r. ...
19.2. 2017, August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého VIII.

1356 otce svého na pravý spolek věna svého 400 kop zapsaného na vsi Krušovicích přijala. Roku 1399 Záviše z Mikovic, jsa v držení této vsi, prodal 5 kop úroku ročního na ní zapsaného ke kaplanství novému u sv. Vavřince na Újezdě Pražském. Hned potom vyprodával se z krajiny zdejší a tuším prodal Krušovice ještě t.r. Mikuláši Matrovci a Janu bratru jeho, jenž byl kanovníkem Boleslavským a farářem v Kounově, a proto úrok dotčený přenesen na Míkovice. Roku 1400 zemřel Mikuláš a na jeho polovici chtěl král sáhnouti právem odúmrtním; ale ukázalo se, že měl na ní peníze napsané Jan Vidolt z Mačkova, pročež se tomuto ublížení nestalo. Na spásu duše Mikulášovy a svoje záduší daroval pak Jan Matrovec pro oltář p. M. v Boleslavi Staré úrok v Krušovicích (roku 140 a přikoupil úrok ve vrábí. Podací oltáře mělo zůstati Matrovci a po jeho smrti mělo spadnouti na Vidolta a bratra jeho Frycka. Ostatně žil Matrovec dlouho, jsa v důstojenstvích svých ještě roku 1429. Nedlouho potom žil Mikiláš z Krušovic, jenž dostal r. 1437 odúmrť ve Světci a bříšťanech, a Jan z Krušovic připomíná se r. 1439. Tento jest snad týž jako Hanuš Zumr z Herstošic, jenž na Krušovicích seděl a na nich (r. 1450) manželce své Kateřině věnoval. Roku 1459 byl již mrtev, a zboží Krušovské odumřelé vyprosil si na králi Bořivoj z Roudné, ale nedlouho potom (asi r. 146 prodal je zase Vaňkovi Čelechovci z Kralovic. Jako se často stává po smlouvách neúplných, i zde se stalo, že se potom kupec a prodávající nepohodli mezi sebou. V držení Čelechovcův zůstaly krušovice přes půl století. Za jejich držení bezpochyby se stalo, že ves spustla a kromě pána jen dva hospodáři tu zůstali. Jan Čelechovec byl ženat s Karkétou z Podvíní, již roku 1522 na tvrzi, dvoru a dvou dvořích kmecích v Krušovicích věnoval. Ještě roku 1525 tu seděl, ale r. 1530 byl Krušovským pánem Vácslav Pětipeský z Chyš a z Egrberka. 1

Nedlouho potom dostaly se krušovice Jindřichovi, Jaroslavovi a Vojtěchovi bratřím Váleckým z Vřesovic; ti pak prodali kdysi před r. 1541 Krušovice tvrz, dvůr popl. s popl., ves pustou s příslušenstvím Albrechtovi Šlikovi z Holíče a na Kadaňském zámku, mistru kr. komory a lantfojtu v Dolní Lužici, za 1150 kop gr. č. Albrecht, jenž zatím zboží Vintířovského nabyl, držel Krušovice jen do roku 1548; t.r. prodal Krušovice v témže stavu, jak je koupil, Vácslavovi z Násilí za 900 kop gr. č. jenž ves znova vyzdvihl. Nástupce (syn?) jeho Jiřík Bírka z Násilí prodal r. 1583 tvrz, dvůr popl. a ves Krušovice s krčmou, s dědinami, lesy, háji, porostlinami, mlýny, rybníky a t d. králi Rudolfovi za 11.500 kop míš. načež spojena jest s Křivoklátem..

19.2. 2017 August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého VIII.

Půdorys místa


Komentáře

Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Krušovice

Místa v okolí

 Louštín
 Železniční muzeum
 Husův sbor
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Barbory
 Hlavačov
 kaple sv. Prokopa
 Džbán
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Martina
 fara
 Domoušice
 Olešná
 kostel sv. Martina
 Pochvalovská stráň
 kostel sv. Víta
 Samsonův dům
 synagoga
 Vysoká brána
 Mackova hora
 mariánský sloup
 pivovar
 dům cisterciáků
 kaple sv. Rocha
 Rychvald
 Pražská brána
 sokolovna
 radnice
 socha T. G. Masaryka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiljí
 Rovina
 Pravda
 Dřevíč
 kaple sv. Václava
 Kozojedy
 stará radnice
 synagoga
 sýpka
 kostel sv. Matouše
 kaple sv. Isidora
 Kornhauz
 kostel sv. Jakuba
 Vinařice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Martina
 kostel Všech svatých
 Senomaty
 smírčí kříž
 Divice
 kostel sv. Jiří
 Hřivice
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 Dub
 Kolešovice
 pivovar
 Třeskonice
 Sobín
 Ostrov
 Senecká hora
 Humniště
 Líský
 kostel sv. Kateřiny
 Svídna - zaniklá ves
 kaple
 kostel sv. Václava
 dub svatého Václava
 Všetaty
 kostel sv. Václava
 palmový skleník
 kaple sv. Václava
 Travertinová kupa
 Lány
 Tuchořice
 synagoga
 Francouzský kříž
 Pšovlky
 kaplička
 Hradiště
 Lipno
 Jivno
 zichovecký kromlech
 kaple
 kaple
 Líčkov
 Žerotín
 Křivoklát
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Jiří
 Panenský Týnec
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Blažeje
 Václavy
 kostel sv. Martina
 Hamousův statek
 Masarykův most
 Dobříčany
Základní informace místa
ID místa: 4484
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 3.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama