
Krušovice leží 11 km severovýchodně od Rakovníka při hlavní silnici Praha – Karlovy Vary. Ve vsi stávala původně tvrz, v 18. stol. přestavěná na barokní zámek. Zámek je jednopatrová budova se dvěma křídly. Jedno křídlo je kratší, takže půdorys tvoří písmeno L. Na konci kratšího křídla je přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. Zámek sloužil pro ubytování panských úředníků. Do roku 1945 patřil Fürstenberkům, dnes je součástí krušovického pivovaru. Veřejnosti je nepřístupný.
V první pol. 14. století se v dochovaných materiálech objevuje první známý majitel obce, pan Vilém Zajíc z Valdeka a Krušejovic. Po jeho smrti majetek zdědila jeho manželka Kunhuta. Roku 1356 se stal majitelem Krušovic pan Záviš z Mikovic, od kterého ves koupil Mikuláš Matrovec a jeho bratr Jan. V letech 1437 - 1439 jsou jako majitelé obce uváděni Mikuláš a Jan z Krušejovic. Jan z Krušejovic pak svůj majetek roku 1456 věnoval manželce Kateřině. Po její smrti získal Krušovice Jiřík Bivoj z Roudné, ten je následně roku 1462 prodal Vaňkovi z Čelechovic a Kralovic. V držení rodu Čelechovců pak Krušovice zůstali po více jak půl století, v této době však ves značně zpustla. První zmínka o tvrzi je z r. 1522. V roce 1530 je jako majitel Krušovic uváděn pan Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka. Pak se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1548 prodal Albrecht Šlik Krušovice Václavu Bírkovi z Násilé o něhož je získal jeho bratr Jiřík, který zde někdy před rokem 1580 vystavěl pivovar. Roku 1583 koupil Krušovice císař Rudolf II. za účelem scelení Křivoklátského panství. Podle smlouvy byla králi postoupena tvrz, poplužní dvůr a ves se svobodnou krčmou. R. 1658 zastavil král Leopold I. křivoklátské panství s Krušovicemi Janu Adolfu Schwarzenberkovi a v r. 1686 je získal do dědičného vlastnictví Arnošt Josef Valdštejn. Jeho syn Jan Josef začal v r. 1728 začal na místě tvrze stavět zámek. Byla to dvoupatrová barokní budova a při ní vznikla i kaple. Po smrti Jana Josefa Valdštejna Krušovice zdědila jeho dcera Marie Anna, provdaní za hraběte Josefa Viléma Fürstenberka. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Fürstenberkům patřil zámek až do r. 1945. Dnes je součástí areálu krušovického pivovaru..
1356 otce svého na pravý spolek věna svého 400 kop zapsaného na vsi Krušovicích přijala. Roku 1399 Záviše z Mikovic, jsa v držení této vsi, prodal 5 kop úroku ročního na ní zapsaného ke kaplanství novému u sv. Vavřince na Újezdě Pražském. Hned potom vyprodával se z krajiny zdejší a tuším prodal Krušovice ještě t.r. Mikuláši Matrovci a Janu bratru jeho, jenž byl kanovníkem Boleslavským a farářem v Kounově, a proto úrok dotčený přenesen na Míkovice. Roku 1400 zemřel Mikuláš a na jeho polovici chtěl král sáhnouti právem odúmrtním; ale ukázalo se, že měl na ní peníze napsané Jan Vidolt z Mačkova, pročež se tomuto ublížení nestalo. Na spásu duše Mikulášovy a svoje záduší daroval pak Jan Matrovec pro oltář p. M. v Boleslavi Staré úrok v Krušovicích (roku 140 a přikoupil úrok ve vrábí. Podací oltáře mělo zůstati Matrovci a po jeho smrti mělo spadnouti na Vidolta a bratra jeho Frycka. Ostatně žil Matrovec dlouho, jsa v důstojenstvích svých ještě roku 1429. Nedlouho potom žil Mikiláš z Krušovic, jenž dostal r. 1437 odúmrť ve Světci a bříšťanech, a Jan z Krušovic připomíná se r. 1439. Tento jest snad týž jako Hanuš Zumr z Herstošic, jenž na Krušovicích seděl a na nich (r. 1450) manželce své Kateřině věnoval. Roku 1459 byl již mrtev, a zboží Krušovské odumřelé vyprosil si na králi Bořivoj z Roudné, ale nedlouho potom (asi r. 146 prodal je zase Vaňkovi Čelechovci z Kralovic. Jako se často stává po smlouvách neúplných, i zde se stalo, že se potom kupec a prodávající nepohodli mezi sebou. V držení Čelechovcův zůstaly krušovice přes půl století. Za jejich držení bezpochyby se stalo, že ves spustla a kromě pána jen dva hospodáři tu zůstali. Jan Čelechovec byl ženat s Karkétou z Podvíní, již roku 1522 na tvrzi, dvoru a dvou dvořích kmecích v Krušovicích věnoval. Ještě roku 1525 tu seděl, ale r. 1530 byl Krušovským pánem Vácslav Pětipeský z Chyš a z Egrberka. 1
Nedlouho potom dostaly se krušovice Jindřichovi, Jaroslavovi a Vojtěchovi bratřím Váleckým z Vřesovic; ti pak prodali kdysi před r. 1541 Krušovice tvrz, dvůr popl. s popl., ves pustou s příslušenstvím Albrechtovi Šlikovi z Holíče a na Kadaňském zámku, mistru kr. komory a lantfojtu v Dolní Lužici, za 1150 kop gr. č. Albrecht, jenž zatím zboží Vintířovského nabyl, držel Krušovice jen do roku 1548; t.r. prodal Krušovice v témže stavu, jak je koupil, Vácslavovi z Násilí za 900 kop gr. č. jenž ves znova vyzdvihl. Nástupce (syn?) jeho Jiřík Bírka z Násilí prodal r. 1583 tvrz, dvůr popl. a ves Krušovice s krčmou, s dědinami, lesy, háji, porostlinami, mlýny, rybníky a t d. králi Rudolfovi za 11.500 kop míš. načež spojena jest s Křivoklátem..