Kostel Sv. Václava a plocha hradiště od jihovýchodní části hradiště.
© Pavel Makovec, 03/2016
Lokalita se nachází u kostela sv. Václava a na ostrožně východně od něj, která leží nad jihovýchodní částí obce Vrbčany. Do obce se lze dopravit vlakem do stejnojmenné stanice ležící na trati 012 z Peček do Kouřimi.
Obcí také prochází zelená turistická značka vedoucí od Kouřimi do Peček, kterou lze k procházce jen doporučit. Cesta poutníka vede kolem řady zajímavých míst např. přes Klášterní Skalici, Radim a pohřebiště Pičhora. Přímo do centra obce zajíždí autobus č. 230054 linky Kouřim – Kolín. Západně od zastávky autobusu se nachází pohostinské zařízení.
Automobil lze zaparkovat přímo v obci, případně na nedaleké benzínové stanici ležící nad obcí na silnici číslo I/12.
Hradiště se patrně nacházelo na mírně vyvýšené a jazykově protažené ostrožně, která nejdříve míří od současného kostela asi 200 metrů severovýchodním směrem a pak se stáčí přibližně k severu a pokračuje dalších 250 metrů. Oblast kolem současného kostela sv. ...Václava je velmi starobylým místem. Již na konci 10. století zde stál kamenný kostelík, kde byla podle pověsti uložena standarta svatého Václava. Kostel dodnes obkružuje výrazný a asi 1,5 m vysoký val, jehož stáří však není jasné a mohl vzniknout až později v souvislosti se stavebními úpravami kostela. Z nepatrných náznaků se zdá, že prostor kolem kostela byl od východní části hradiště oddělen příkopem, samotný kostel je chráněn poměrně strmým svahem na jihu, západě i severu. Ostrožna východně od kostela je dlouhá asi 200 metrů, široká 30 až 50 metrů a pak se plocha značně rozšiřuje a otáčí k severu. Tato část předpokládaného hradiště na západě navazovala na prostor kolem dnešního kostela sv. Václava, na severu byla chráněna svahy spadajícími k Vrbčanskému potoku, na východě na ní navazovala rozšířená plocha k severu se stáčející ostrožny. Jižní strana (zejména na její východnější části), která je nejpohodlněji přístupná, nese dodnes stopy, které se dají interpretovat jako zbytky valu, byť značně poškozeného zemědělskou činností. Na severní straně je pak svah terasovitě členěn, což bude patrně důsledkem pozdějšího zemědělského využití. Čistě hypoteticky mohlo hradiště zasahovat i na větší ostrožnu, která má od jihu k severu asi 250 metrů a od západu k východu pak přibližně 100 metrů. Tato plocha byla na západní, severní a severovýchodní straně chráněna strmými svahy, na východní straně je pak přístup podstatně snadnější a k místu se lze dostat v podstatě po rovině. Mezi ostrožnou a polem východně od něho je však úvoz, který by snad mohl naznačovat přítomnost příkopu. I východní část předpokládaného hradiště je po svém obvodu doplněna zvýšením terénu, které může být pozůstatkem obvodových valů. Nutno dodat, že popis předpokládaných valů je třeba brát s rezervou a zatím není odborným výzkumem potvrzen. Celá plocha předpokládaného hradiště je za staletí zemědělského využití přeryta tak, že ani nejsou žádné stopy po možném příčném opevnění.
Hradiště patrně z raného středověku, které se nejspíše nacházelo na jazykovém výběžku východně a severovýchodně od dnešního kostela sv. Václava. ...Ten je opevněn okrouhlým valem o výšce asi 1,5 m, který obkružuje plochu o rozměrech 50x60 m. Při archeologickém výzkumu byly pod podlahou současného kostela nalezeny základy kamenného kostelíka postaveného v otonském stylu s obdélnou lodí a polokruhovou apsidou z konce 10. století, což ukazuje na stáří celé lokality a potvrzuje vysoce pravděpodobnou existenci opevněného hradiště. To se nejspíše nacházelo jak na místě dnešního kostela, tak i na vyvýšené plošině východně od něj. V dostupné literatuře se neuvádí, zda bylo hradiště archeologicky zkoumáno, podle stavu nápadných terénních úprav na okrajích ostrožny lze předpokládat, že mohou být posledními pozůstatky obvodového opevnění.
