
Hradiště se patrně nacházelo na mírně vyvýšené a jazykově protažené ostrožně, která nejdříve míří od současného kostela asi 200 metrů severovýchodním směrem a pak se stáčí přibližně k severu a pokračuje dalších 250 metrů. Oblast kolem současného kostela sv. Václava je velmi starobylým místem. Již na konci 10. století zde stál kamenný kostelík, kde byla podle pověsti uložena standarta svatého Václava. Kostel dodnes obkružuje výrazný a asi 1,5 m vysoký val, jehož stáří však není jasné a mohl vzniknout až později v souvislosti se stavebními úpravami kostela. Z nepatrných náznaků se zdá, že prostor kolem kostela byl od východní části hradiště oddělen příkopem, samotný kostel je chráněn poměrně strmým svahem na jihu, západě i severu. Ostrožna východně od kostela je dlouhá asi 200 metrů, široká 30 až 50 metrů a pak se plocha značně rozšiřuje a otáčí k severu. Tato část předpokládaného hradiště na západě navazovala na prostor kolem… číst dále
Hradiště patrně z raného středověku, které se nejspíše nacházelo na jazykovém výběžku východně a severovýchodně od dnešního kostela sv. Václava. Ten je opevněn okrouhlým valem o výšce asi 1,5 m, který obkružuje plochu o rozměrech 50x60 m. Při archeologickém výzkumu byly pod podlahou současného kostela nalezeny základy kamenného kostelíka postaveného v otonském stylu s obdélnou lodí a polokruhovou apsidou z konce 10. století, což ukazuje na stáří celé lokality a potvrzuje vysoce pravděpodobnou existenci opevněného hradiště. To se nejspíše nacházelo jak na místě dnešního kostela, tak i na vyvýšené plošině východně od něj. V dostupné literatuře se neuvádí, zda bylo hradiště archeologicky zkoumáno, podle stavu nápadných terénních úprav na okrajích ostrožny lze předpokládat, že mohou být posledními pozůstatky obvodového opevnění.