Kostel s farou od jihovýchodu
© Jan Sommer, 08/2007
Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem a pětibokou sakristií v ose, s hranolovou věží v západním průčelí se dvěma bočními přístavky. V dnešní sakristii (pův. gotický presbytář) jsou zachována pův. gotická hrotitá okna s kružbami (originály pův. gotických sklomaleb jsou uloženy v Západočeském muzeu v Plzni a Národním muzeu v Praze). Sakristie je sklenuta paprsčitou žebrovou klenbou s kruhovým svorníkem, vyžlabená žebra vybíhají nízko nad zemí z jehlancových konzol. Hrotitý triumfální oblouk se zkoseným ostěním. Při rekonstrukci byly prostorách pův. presbytáře pod několika vrstvami omítky objeveny gotické výmalby (skupinové figurální výjevy) přibližně z 1. pol. 14. století. Současný presbytář je sklenut plackou se štukovým zrcadlem ve vrcholu, v rozích jsou polopilíře se štukovou výzdobou. Loď je plochostropá se štukovým zrcadlem, s kruchtou s varhanami. Hlavní oltář je malovaný – iluzivní… číst dále
Původně gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v 1. polovině 14. století, patrně po roce 1346 (nové vysazení starší vsi). Obecní stránky kostela však uvádějí, že kostel je zmiňován již ve 13. století. Při archeologickém výzkumu, provedeném při rekonstrukci na poč. 21. stol. bylo navíc objeveno, že kostel stojí na místě jiné stavby, která je předběžně datována do 9. století. Gotický kostel byl v období husitských válek roku 1420 značně poškozen, opraven byl až v letech 1530-1535. V letech 1784-1785 (jak dokládá letopočet na věži se znakem plaského opata C. Wernera) byl kostel přestavěn v pozdně barokním stylu podle plánů J. B. Santiniho. Z původní stavby byl zachován gotický presbytář, který dnes slouží jako sakristie. Nový presbytář byl zbudován s využitím zdiva pův. gotické lodi. Kostel stojí uprostřed hřbitova. Fara je datována na kamenné desce nad vstupem na severní straně rokem 1741. Na záchranu zchátralého kostela vzniklo roku 2003… číst dále
|
Přihlášení |
