
Skupina žulových věží označovaných jako Zkamenělá svatba přitahovala pozornost návštěvníků od nepaměti. Místo a jeho legenda inspirovaly řadu literátů včetně J. W. Goetheho, Theodora Körnera, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka. Německý skladatel Heinrich Marschner, který se v roce 1823 léčil v Karlových Varech, legendu o Janu Svatošovi zpracoval v opeře Hans Heiling. Místem se nechal inspirovat dokonce i zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, který popsal jeden ze svých snů v pojednání „Sen o Svatošských skalách“. Skály stojí přímo na břehu Ohře a dosahují výšky až 50 metrů od její hladiny. Pro svoji malebnost a botanickou rozmanitost byly již od roku 1933 chráněny, v roce 2007 získaly statut národní přírodní památky pod správou CHKO Slavkovský les.
Jan Svatoš – tedy Hans Heiling – byl podle pověsti knížetem skřítků a duchů loketského kraje. Jeho matka byla vodní víla z Ohře. Pověst o něm a skalách má několik variant. Podle jedné jsou skály svatebním průvodem, který nechal Jan Svatoš zkamenět za pomocí ďábla, protože si Eliška, o níž se ucházel, chtěla vzít jiného. Jiná pověst vypraví, že se jedná o svatební průvod samotného Jana Svatoše, který nechala zkamenět vodní víla z Ohře, které Svatoš slíbil, že se nikdy neožení. Žulové věže představují jednotlivé svatebčany – je zde Kapucín, Nevěsta, Ženich, Páter, Muzikanti, Tchyně, Tchán, Svědkové a Zámek. Ještě jiná pověst o Hansi Heilingovi vypráví o tom, že se vzdal své nesmrtelnosti kvůli lásce k pozemské dívce a byl rozsápán medvědem. Pověsti zpracovali jak němečtí autoři, tak v poslední době i spisovatel Zdeněk Šmíd ve své sbírce příběhů z Karlovarska a Loketska "Strašidla a krásné panny".
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.