
Sousoší bylo původně umístěno na druhé straně silnice, ve výklenku při jejím okraji. Přemístěna na nynější místo byla z důvodu ohrožení automobilovým provozem. Pieta, socha sedící Panny Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo, je umístěna na pískovcovém sloupku, z něhož za sousoším vyrůstá prostý kamenný kříž. Jeho horní část je doplněna páskou s nápisem INRI. Jednoduchý hranolový sloupek s římsou a menším obdélným soklíkem v horní části, nesoucí samotné sousoší, je umístěn na obdélném soklu. V jeho středu se nachází obdélná mramorová dedikační deska s nápisem. Pod deskou je umístěn oválný reliéf s dekorem vědra. Deska s nápisem byla podepřena dekorativní konzolkou a sloupek byl ukončen profilovanými římsičkami, které zanikly. Panna Maria je zpodobněna jako mladá žena zahalená do závoje a řasnatého roucha. Pravé ňadro je probodnuto mečem v podobě kříže. Postava má skloněnou hlavu; pravou rukou podpírá záda… číst dále
Vznik sousoší byl iniciován týneckými měšťany, manžely Janem a Barborou Harrerovými, kteří se účastnili i na opravách hřbitovního kostela Sedmibolestné Panny Marie. Socha byla postavena jejich nákladem roku 1801. Autorství návrhu je s největší pravděpodobností možno připsat známému pražskému sochaři Františku Xaveru Ledererovi, který žil v letech 1758-1811, pro jehož dílo je charakteristické splývání tendencí raného klasicismu a doznívajícího baroka. Ty načerpal Lederer zřejmě v sochařské dílně rodiny Platzerů, kde působil před tím, než si otevřel dílnu vlastní. Pieta, zhotovená na objednávku týneckého měšťana, je v rámci širšího regionu ojedinělým dílem. Ikonografií i stylem povedení představuje dílo spíše konvenčnější, přesto však neobyčejně kvalitně provedené, působící silou vyjádřeného žalu.