usedlost Zvonařka

Ten je tvořen dvojicí třípatrových budov, propojených jednopatrovým křídlem. Dominantou jižního křídla je nárožní válcová s arkýřem. Uliční fasáda je bohatě členěná a vyzdobená řadou soch a jiných štukových ozdob. Hodnotné detaily se zachovaly i v interiéru – jsou zde původní mramorové dlažby, štuková výzdoba a další umělecko-řemeslné prvky. Unikátní jsou nástropní malby. V roce 1897 si jeden z bytů pronajal malíř Luděk Marold, aby se zde s rodinou usadil. Již 1. 12. 1898 zde ale umírá na nespecifikované horečnaté onemocnění, přesto jsou mu připisovány nástropní malby na schodišti a v některých obytných místnostech. V areálu probíhala uzenářská výroba až do roku 1983. V roce 1997 byly bývalé výrobní provozy zbourány a na jejich místě vystavěn rezidenční komplex. Obytná budova byla adaptována na pětihvězdičkový hotel. Od listopadu 2002 je budova, včetně zahradního altánu, památkově chráněná..

V roce 1900 byl tento úsek elektrifikován. V roce 1904 byla tramvajová trať odkloněna a prodloužena až k vlakovému nádraží Vinohrady. Vozovna byla prodána a zbořena. Tramvajový provoz se sem vrátil roku 1967, kdy zde bylo vybudované obratiště tvořené vratným trojúhelníkem, dnes poslední obratiště tohoto typu v Praze..