kostel sv. Prokopa

Tato sakrální stavba zasvěcená patronu obce sv. Prokopovi byla postavena v letech 1905–1906. Přestože se jedná pouze o filiální kostel, je výraznou dominantou Dlouhé Třebové a patří k nejvýznamnějším stavbám obce. Kostel je jednolodní, orientovaný, s osmibokou věží nad vchodem. Čelní vchod zajišťují troje dubová vrata na způsob baziliky. Hlavní čelní okno představuje sedmilistou růžici. Postranní věžičky jsou dvě a zastřešují boční schodiště. Pod osmibokou věží je ochoz. Voda z hlavní věže je odváděna chrliči. Věž je krytá plechem, zakončená osmi sloupky a završená fiálou. Boční velká a zadní okna jsou mozaikovitě prosklená barevnými skly zasazenými do olova. Základy pro klenbu jsou tvořeny deseti opěrnými pilíři. Střešní krytina byla vyměněna v roce 1971, kdy byla také uskutečněna velká venkovní oprava celého kostela. Na severní boční straně přiléhá ke kostelu sakristie. Kruchta je vyvýšená a je třídílná. V její střední části jsou umístěny varhany. Zvenčí byla podezdívka kostela zpevněna terasovou omítkou zhotovenou dodatečně v r. 1935. Kostel byl vícekrát opravován. Naposledy došlo ke generální opravě v r. 2002, kdy se kostel díky bílé omítce stal dominantou obce. Hlavní oltář a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce sv. Prokopa. Pod ním jsou sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Kazatelna je rovněž dřevěná, plasticky zdobená a po bocích jsou portréty čtyř evangelistů. Varhany na kůru jsou dvoumanuálové a mají 14 registrů. Nejstarším zvonem v Dlouhé Třebové je zvon Prokop, který je dokladem dávné svatoprokopské úcty v obci. Na jeho plášti je letopočet 1753. Zvon Prokop je 45 cm vysoký a průměr spodní části je 60 cm. Zvon byl v první světové válce určen k rekvizici. Byl proto sundán z věže, ale v noci se ztratil. Díky obyvatelům je nejstarší technickou památkou obce. V roce dostavby kostela byly zakoupeny další 2 zvony, které se ale nevyhnuly přetavení za první světové války. Mezi válkami přibyly další 2 zvony. Prvním byl zvon jménem Josef a druhým byl velký zvon Marie. Oba však byly zrekvírovány za druhé světové války. V současnosti je kostel pravidelně využíván k nedělním bohoslužbám. Každoročně se zde koná také adventní koncert a jednou za pár let i výstava betlémů..

Nejstarší známou sakrální stavbou byla dřevěná zvonice, jež stála od roku 1753 na kopci v místech bývalé tvrze. Od svého vzniku byla opatřena zvonem Prokop, který byl později přenesen do nového kostela sv. Prokopa. První snahy vybudovat kostel nebo kapli se objevily již na počátku 19. století. První větší peněžní dar na stavbu kostela věnoval až v roce 1855 místní rodák Antonín Kaplan. Následně vznikl fond, do něhož se peníze získávaly především ze sbírek, z darů, z výtěžků divadla a plesů a z různých poplatků. Roku 1868 byl položen základní kámen a byla zahájena stavba základů. Do roku 1870 byly hotovy základy, ale pro nedostatek financí se stavba na dlouhých 35 let zastavila. V roce 1901 byl vypsán konkurz a v roce 1903 byl vybrán návrh na stavbu od architekta Františka Brázdy ze Zábřeha na Moravě. Na jaře roku 1905 byla zahájena stavba novogotického chrámu. V neděli 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem, děkanem v Lanškrouně..