Barokní zámek byl obnoven v pol. 18.stol na místě staršího, zničeného zámku. Později byl zámek skoro zničen a zůstalo jen jedno ze čtyř křídel, které sloužilo jako škola. Nyní je zámek v soukromých rukou a majitel sídlo obnovuje.
Hlavní obrázek místa
Zamek, Srpen 2010
5.08.2010
© Dmitry Eremeev, 08/2010
Škvorec se připomíná v písemných pramenech poprvé k r. 1279. Zakladatelem a zřejmě i stavebníkem škvoreckého hradu (castrum), který je výslovně doložen až k r. 1404, byl pravděpodobně na konci sedmdesátých let 13. století významný dvorský a zemský úřadní Domaslav, královnin stolník (1262) královnin číšník (1263 – 1269, 1279) a nejvyšší komorník (1267 až 1278). Ze stavební činnosti tohoto vlivného šlechtice se na škvorecké ostrožně dodnes dochovala jen hluboká hradní studna, vytesaná do žulové skály poblíž původního raně gotického paláce, který stával v místech dnešní školy. Erb Domaslava ze Škvorce (tři svislé pruhy), s nímž se ve středních Čechách už nesetkáváme, dokazuje, že škvorecký hrad přešel zřejmě brzy do vlastnictví jiného šlechtického rodu. Jeho jméno ani jména dalších majitelů Škvorce až do poloviny 14. století však dnes neznáme. V druhé polovině 14. století vlastnili škvorecký hrad pražští Olbramovicové. Z nich Olbram Menhartův (zemřel kolem r. 1388) prezentoval už v r. 1354 faráře ke kostelu na Horkách, které patřily ve 14. století ke Škvorci. V souvislosti se Škvorcem se Olbram Menhartův – od r. 1356 rychtář na Novém Městě pražském a v l. 1373 – 1380 purkrabí na Vyšehradě – uvádí pouze ve vizitačním protokolu pražského arcijáhna Pavla z Janovic a k r. 1380 jako Olbram na Škvorci (in Skworzecz) a v jedné listině z r. 1385 jako Olbram Menhartův ze Škvorce (de Skworecz). Společnými majiteli škvoreckého hradu byli pak Olbramovi synové Olbram, Pavel a Václav, z nichž vynikl ve veřejném životě především Olbram ze Škvorce. Od r. 1377 studoval na právnické fakultě pražské univerzity, v r. 1379 dosáhl hodnosti pražského a vyšehradského kanovníka, v l. 1389 – 1396 byl proboštem u sv. Apolináře na Novém Městě pražském a současně zastával také od r. 1389 významný úřad kancléře králova bratra Jana Zhořeleckého. Životní kariéru završil Olbram…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí, 27.7. 2003
historie

Škvorecký zámek má šanci na záchranu

Historie – Vůbec nejstarší památkou a dominantou městyse Škvorce je ruina starého zámku, který založil v podobě hradu královský číšník a nejvyšší komorník Domaslav před rokem 1279. Původní hradní areál se změnou majitele na přelomu 14. a 15. století podstatně rozšířil díky sídlícímu rodu Obramoviců, a to o jižní a východní křídlo s kaplí, gotickou bránu s věží a padací most. Roku 1545 byl nevyhovující hrad Zikmundem Smiřickým ze Smiřic přestavěn na renesanční zámek, čímž byla uzavřena čtyřkřídlá dispozice. Během třicetileté války roku 1639 z velké části zámek vyhořel a barokní obnovy se dočkal až v roce 1710 péčí knížete Jana Adama Ondřeje z Liechtensteinu a později i jeho dcery Marie Terezie Savojské, která v letech 1727-29 na zámku dokonce žila a úřadovala. Zámek byl obyvatelný ještě roku 1794, ale správa místní vrchnosti byla přesto přestěhována do Nového zámku. Starý zámek zpustl po roce 1852…  číst dále

Jan Psota ml., 16.3. 2008

Další texty historie
Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH), Škvorec

Místa v okolí

 socha sv. Prokopa
 pivovar
 evangelický kostel
 kostel sv. Anny
 Škvorec
 socha sv. Donáta
 morový sloup
 lom Na Plachtě
 kostel sv. Jiří
 děkanství
 Klepec
 Na Vinici
 Březí
 Květnice
 Na kostelíku - Lhota
 fara
 Tuklaty
 Žák, zaniklá ves
 kostel sv. Martina
 Šember
 Doubravčice
 Tismice
 Tismice
 Lažany
 Královice
 Skalka
 kostel sv. Martina
 Šance
 Koloděje
 Tuchoraz
 mariánský sloup
 Kolovraty
 Jirny
 kostel sv. Martina
 zvonice
 kostel sv. Ondřeje
 Říčany
 Vyšehořovice
 kaple sv. Václava
 lom Kaménka
 Tehov
 kostel sv. Havla
 Podlipanské muzeum
 Stará pošta
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Václava
 Husův kámen
 Lítožnice
 Uhříněves
 masné krámy
 radnice
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Martina
 synagoga
 židovský hřbitov
 kostel sv. Havla
 Dubeč
 Dubeč
 Benice
 křížový kámen
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 synagoga
 Přistoupim
 Struhařov
 kaple sv. Kříže
 masné krámy
 starý špitál
 stará škola
 Přistoupim
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vojtěcha
 Čertousy
 panská sýpka
 nový špitál
 fara
 kostel sv. Petra
 Dubeček
 kostel sv. Jiří
 Kounice
 panská hospoda
 špitál
 Strančice
 synagoga
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Zittův mlýn
 Počernický rybník
 kostel sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 Myšlín
 Husův sbor
 morový sloup
 obecní kříž
 mlecí kameny
 fara
 Dolní Počernice
 evangelický kostel
 Štefánikova mohyla
 kostel sv. Ludmily
 Chvaly
 kaple se zvoničkou
 geologická zahrada
 kostel sv. Prokopa
 Fantův mlýn
 Vitice
 V Pískovně
 kostel sv. Jakuba
 Petrovice
 Dobřejovice
 Štít
 Čelákovice
 Modletice
 Stránka
 Hostavice
 Ostrov u Záp
 Předboř
 kaple sv. Floriána
 Radonice
 kostel sv. Václava
 Průhonice
 Berchtold
 Konojedy
 Klučov
 Toušeň
 vyhlídkový gloriet
 Doubravka
 hradiště Na Ptáčku
 Přerov nad Labem
 kostel sv. Vojtěcha
 Vřesek
 vinořské hradiště
 kaple sv. Anny
 Nebřenice
 Chlum
 Hostivař
 Kyjský rybník
 Jenštejn
 panský dům
 Lipany
 Dolejší mlýn
 Švehlův mlýn
 lom Chlum
 kostel sv. Martina
 sousoší Kosmonautů
 pomník osvoboditelům
 Kostelní Střimelice
 Vinoř
 Vinoř
 zvonice
 Velké Popovice
 kaple sv. Václava
 Dřevčice
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Jiří
 Vrábí
 Stará hospoda
 Hloubětín
 zvonice
 Ctěnice
 Štiřín
 dům ATIS
 Mandava
 Kří
 Miškovice
 Sulice
 Mydlovar
 Velenec
 kostel sv. Martina
Kontaktní informace
Rekonstrukce zámku a dohled:
památkář - Dr. P.Kroupa, architekt - Ing. O.Kantova, statika - Ing. M.Fuchs, archeolog - Dr. J.Spacek.
Prohlidky - po dohode.
Tel: 607 700 700
www.savoia.cz
castle@savoia.cz
Základní informace místa
ID místa: 1580
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 27.7.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama