Kostel na perspektivním plánu Prahy J. D. Hubera z roku 1769
J. D. Huber, 1769
Kostel se nacházel na nároží dnešních ulic Plavecká a Vyšehradská, na místě domu čp.1355 s restaurací U Tří bojovníků.
Zaniklý kostel sv. Vojtěcha stával v místě dnešního nároží Plavecké a Vyšehradské ulice před rokem 1230. Podle legendy byl postaven na místě, kde se oběsil Durynk jako trest za to, že zabil Zbyslava, malého syna mytického luckého knížete Vlastislava. ...Roku je kostel 1351 uváděn jako farní. Když v nedalekých Jirchářích (později Vojtěšské čtvrti) postavili kostel se stejným zasvěcením, začalo se staršímu kostelu říkat sv. Vojtěch Menší. Za husitských bouří, při obléhání Vyšehradu Pražany, byl kostel v roce 1420 poškozen požárem, byl obnoven a sloužilo se zde podobojí. Jeho podobu zachycuje nejstarší veduta Prahy z latinské ilustrované kroniky Liber Chronicarum od Hartmana Schedela z roku 1493. Roku 1523 je při něm uváděn kališnický farář Pavel, poté zde sloužili luteránští kněží. Po bitvě na Bílé hoře připadl kostel katolíkům, sloužil zde páter Alexius, snad převor benediktinského opatství ambrosiánské větve, rodem Ital neznalý češtiny. Když Podskalští žádali o jiného kněze, Alexius odešel a sloužil poté v armádě jako polní kazatel. Podskalští se dlouho snažili získat nového kněze. Neuspěli u arcibiskupa, v Emauzském klášteře ani u Vyšehradské kapituly. Bohoslužby se zde konaly nepravidelně, jen při některých svátcích. Administrativně byl připojen ke kostelu sv. Vojtěcha Většího v Jirchářích, nicméně obyvatelé Podskalí se o něj starali, v roce 1712 ho opravili a pořídili do něj dva nové oltáře. Zanikl a byl zbořen někdy po roce 1791, plán Prahy od Josefa Jüttnera z roku 1816 zobrazuje na jeho místě už jen oplocený areál bez kostela..
