Pohled na místo, kde stávala tvrz, od silnice do Vrapic
© Prudký Martin, 01/2010
Zaniklá tvrz stála na návrší za kostelem sv. Mikuláše vlevo od silnice z Vrapic do Buštěhradu. Návštěvu doporučuji v zimních měsících, protože v jiném ročním období je značně zarostlá vegetací.
Tvrz byla postavena na skalnaté výšině někdy ve 14. století, tedy později než kostel, pocházející z první čtvrtiny 13. století. ...Hlavní budovou tvrze byla věžovitá stavba a k obraně byly využity přírodní podmínky tvrziště, protože se nacházela na ostrohu přeťatém příkopem, který jej odděluje od kostela sv. Mikuláše. Nejlepší přístup je přes zpustlý hřbitov obklopující kostel, skrze díru ve zdi. Pozůstatky malého šlechtického sídla byly možná poškozeny novověkým kamenolomem a F. A. Heber, jeden z otců zakladatelů české kastelologie, píše, že jádro tvrze bylo odděleno od předpolí širokým příkopem. Zde se možná nacházelo malé předhradí spojené s okolím vozovou cestou vedoucí okolo kostela. V první polovině 19. století se údajně podle Hebera nacházely na tvrzišti zbytky sklepení ohrazené hradební zdí. V osmnáctém století zde byla zřízena bažantnice. První nepřímá zpráva o Vrapicích pochází z roku 1320, kdy je jmenován vyšehradský purkrabí Čeněk z Vrapic a jeho potomci jej drželi až do roku 1345, kdy Jindřich z Vrapic daroval své zboží ve Vrapicích a Stehelčevsi kolegiální kapitule u Všech svatých na Pražském hradě. Zhruba o sedmnáct let později přešly Vrapice do majetku pražského patricijského rodu Benešovců, kteří byli povýšeni do šlechtického stavu a ke svému jménu přidali přídomek (predikát) z Vrapic. Jedná se o typický příklad snahy příslušníků měšťanstva zařadit se do vyšší společenské vrstvy. V dalších letech pak získali další majetek v okolí. Vlastní tvrz je v písemných pramenech poprvé zmíněna roku 1414 takže jejími zakladateli byli snad Benešovičtí, možná Mikuláš Benešovský z Vrapic, který zde sídlil od roku 1383 až do smrti kolem roku 1400. Je možné, že před stavbou tvrze někde ve vsi stálo jiné panské sídlo nižší kategorie. Tvrz byla poškozena za husitských válek, a také roku 1450 za obléhání sousedního Buštěhradu. Tyto vojenské akce určitě přežila, neboť ještě roku 1465 zde sídlil Jan z Nabdína. Potom pravděpodobně zpustla a roku 1548 je v zemských deskách uváděna jako pustá. V té době zanikla i ves Vrapice a jedinou připomínkou celého sídlištního komplexu zůstal pouze kostel. Ves byla obnovena až v polovině 19. století..
