
Kostel slezské církve evangelické augsburského vyznání (SCEAV) v Dolních Bludovicích představuje příklad stavby vzniklé pro potřeby této evangelické církve na Těšínsku. Těšínsko bylo od konce 16. století velmi proevangelicky orientované. Kostel se nachází necelých 250 m severně od zámku v Dolních Bludovicích. Stavba byla vystavěna v letech 1782 - 84. V roce zakončení stavby byla také vysvěcena. Kostel vybudovaný v klasicistním slohu zednickým mistrem P.Klossem tvoří jednolodní chrámová stavba ukončená polookrouhlým presbyteriem s dominantní průčelní vstupní věží s bání. Interiér stavby s kruchtou a patrovou pavlačí po obou stranách lodi, má plochý strop s bohatou ilusivní malbou. Dolnobludovický kostel slezské církve evangelické augsburského vyznání představuje na Těšínsku typ největšího kostela postaveného po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II.
Bludovičtí evangelíci se znovu dočkali svého kostela až po vydání tolerančního patentu Josefem II. V dubnu 1782 dostali povolení vystavět si modlitebnu, k jejímuž vysvěcení došlo o dva roky později. Stavbu řídil zednický mistr P.Kloss. Původní modlitebna ještě nesměla mít žádnou věž. Bludovická modlitebna se stala první z celé řady protestantských kostelů, které byly na základě tolerančního patentu na Těšínsku vybudovány. Stavba, která je hodnotnou ukázkou klasicistní architektury v regionu, byla roku 1852 doplněna věží a dvěma, od roku 1895 pak třetím zvonem. Po generální opravě v polovině 20.let byl evangelický znovu vysvěcen 22. listopadu 1925. Spolu s kostelem vznikla v Dolních Bludovicích v 80. letech 18. století také fara, která patřila k nejvýznamnějším evangelickým farám na území Těšínska.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.