
Struhařov je jako ves s tvrzí prvně připomínána r. 1397, i když je nepochybně staršího původu. Nyní má asi 750 obyvatel a na jejím území leží také 250 rekreačních objektů, což přechodně počet obyvatel téměř zdvojnásobuje. Obec totiž leží ve vyhledávané oblasti rozsáhlých jevanských lesů a Voděradských bučin.
Struhařovem prochází silnice II/113 z Českého Brodu na Ondřejov a právě v obci z ní odbočuje silnice II//508 do Mirošovic na D1. Nejsou tu turisticky značené stezky, prochází tu však trasa mnichovické okružní naučné stezky zvané Krásné vyhlídky.
Obec sice leží mimo železniční síť, nejbližší zastávka Mnichovice na trati 221 z Prahy do Benešova je vzdálena 4 km, je však dobře dostupná autobusy pražské příměstské dopravy. Jedna linka jezdí přes Říčany přímo ke konečné stanici pražského metra C Háje, druhá spojuje obec s nádražím Strančice na výše zmíněné frekventované trati.
Popisované bývalé tvrziště leží na vyvýšenině jižně od návesního rybníka, přístup k němu vede uličkou Na Hradě.
Historické prameny se o Struhařovské tvrzi zmiňují jen velice sporadicky a tak nám leccos zůstává utajeno. První zmínky o pánech ze Struhařova pocházejí z 2. pol. 14. stol. Byli jimi Arnošt (1371), Bohuněk (1382) a Petr (1393). Existence tvrze je prokázána až roku 1397, kdy ji připomíná zeman Mikuláš Býček ze Struhařova, zvaný rek udatný a hrdina válečný, uváděný jako majitel tvrze společně s bratrem Prokopem ještě roku 1408. Další majitelkou byla paní Ofka zvaná Kavka ze Struhařova, která ji v roce 1417 prodala za 134 kop grošů panu Bolechovi ze Struhařova. V roce 1446 vlastnil Struhařov Jan z Kralovic, který jej zapsal své ženě Martě. V roce 1466 jméno pánů ze Struhařova mizí a tvrz se vsí kupuje Hroch z Cimburka, v roce 1495 pak paní Ludmila, manželka Prokopa z Dolan. Na konci 15. století byl Struhařov připojen "ke zboží Myšlínskému". O něco později je Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a r. 1525 se Struhařovská tvrz uvádí již jako pustá (Sedláček, 1998). Nikdy již nebyla obydlena a o jejím zániku nejsou žádné zprávy. Nejpravděpodobněji to bylo prostým zchátráním, nikoliv pobořením. Podoba tvrze není známa a nedochovaly se ani valy či příkopy. Pravděpodobně nebyla velkých rozměrů, zřejmě jako nedaleká Myšlínská tvrz..