Hradiště na Hůrce u dnešního Starého Plzence je poprvé zmiňováno roku 976. V těchto místech nepochybně stával hrad, s největší pravděpodobností dřevěný chráněný mohutnými valy, které se (na rozdíl od hradu) dochovaly dodnes.
Hrad Plzeň stál na ostrohu nad řekou Úslavou. Celé hradiště zaujímalo plochu více jak 1 ha. V předhradí stál románský kostelík sv. Petra a součástí hradu byl i hradní kostel sv. Vavřince. Nejslavnější epocha byla v době, kdy zdejším správcem byl Václav I. syn krále Přemysla Otakara I., pozdější král. V té době se zde dokonce razily mince. Roku 1295 bylo na soutoku Radbuzy a Mže založeno město Nová Plzeň a význam hradiště upadal a koncem 16. století byl hrad Plzeň opuštěn. Zůstaly po něm zachovány jen základy církevním staveb a mohutné valy.
26.3. 2004
historie
Když Slované osídlili naše země, nevytvořili hned jednotný státní celek, ale rozpadali se na řadu kmenů, jimž stála v čele kmenová knížata. Teprve v 9. století se podařilo kmeni Čechů v čele s knížecím rodem Přemyslovců dosáhnout toho, že většina kmenů byla sjednocena a spojena v státní celek. Vyvražděním Slavníkovců r. 995 pak vznikl jednotný český stát. Z různých historických pramenů máme dochovány názvy jednotlivých kmenů. Pro Plzeňsko však není doložen žádný. Z mnoha skutečností lze vyvodit, že území západních Čech nebylo soustavně osídleno samostatným kmenem, nýbrž bylo kolonizováno teprve na počátku 9. století a to kmenem Čechů. Protože Plzeňsko nemělo z naznačených důvodů po osídlení žádné středisko, musel zde být vybudován knížecí hrad a bylo pro něj zvoleno místo na Hůrce u dnešního Starého Plzence. Plzeňský hrad se měl stát významným článkem v opěrném systému středisek přemyslovské moci v rámci tehdy…
číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 10.3. 2011