Radošina

Již od svého vzniku sloužil zámek jako reprezentační letní sídlo nitranského biskupství. Dnešní dvoupodlažní čtyřkřídlá budova s ​​uzavřeným nádvořím s půlkruhovými arkýři v nárožích je výsledkem přestavby nitranského biskupa Jana Telegdyho (1575-1647). V zámku se rád zdržoval i ostřihomský arcibiskup Peter Pázmány (1570-1637). Za biskupa Ladislava Adama Erdödyho (1677-1736) v roce 1715 byla podle polyhistora Mateja Bela (1684-1749) dokončena přestavba. Okolo zámku byly dva parky. Starší byl v roce 1795 upraven. Ve velké zahradě se pěstovaly byliny, ovocné stromy a kaštany. Podle mobiliáře z roku 1804 zde byl sál s porcelánem z Vídně, denní pokoj, ložnice excelence biskupa, knihovna, pokoj kanovníka - boční, kulatá zelená místnost, kancelář správce, atrium, kaple, kulečníkový sál, červený pokoj, místnost s krbem, ošetřovna a žlutý pokoj. Ve spodní části zámku byly sekretariát biskupa, pálenice, sklad dřeva, tajná místnost, malá a dvě velké kuchyně, vězení, sál prefekta, pracovny správců a kanceláře úředníků. V roce 1896 nitranský biskup Imrich Bende obnovil věhlasný kaštanový sad. Od roku 1948 zámek sloužil potřebám Státní obvodní měšťanské školy a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Piešťanech jako šlechtitelská stanice. Později sloužil jako sklad. K opravě zchátralého zámku se přikročilo počátkem 90. let 20. století. Dnes je opět majetkem nitranského biskupství. Roku 1993 jej pronajal tehdejší nitranský biskup Ján Chryzostom kardinál Korec Komunitě Kráľovnej pokoja, která zámek zrekonstruovala. V současnosti v něm komunita provozuje Domov sociálních služeb..