Zřícenina významného zámku vystavěného v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1999 vyhořel a od té doby se proměnil v ruinu.
Kunčický skvost, klasicistní zámek, dnes leží přímo u hlavního tahu z Vratimova do Ostravy. Byl vystavěn v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. Zámek dnes působí spíše jako zřícenina, která je ponechána jen svému osudu.Částečně jsou zachovány klasicistní omítky, ale i ty mizí před očima. Zámek má mohutnou čtvercovou patrovou dispozici s nádvořím a čelním representačním risalitem. Místnosti v přízemí jsou klenuté, patro plochostropé. Zámek měl do požáru v lednu 1999 vysokou mansardovou střechu. Dnes je střecha shořelá i se stropy patra, které se mnohde propadly a pobořily i zaklenuté místnosti. Nad zámek ční jen štíhlé komíny. Kolem areálu se rozkládal zámecký lesopark, dnes sloužící jako smetiště místních lidí. V létě 2003 byla část zámku nezákonně pobořena, aby zámek nemohl ohrozit projíždějící automobily ve své blízkosti. Pobořena však byla bohužel reprezentativní východní fronta zámku. V současné době zámek tiše čeká jen na demoliční výměr.
Jan P. Štěpánek, 3.3. 2004
historie
Zámek je čtyřkřídlá patrová stavba, křídla se zazdívanými pilířovými arkádami po celém obvodu svírají nádvoří. Byla výškově jednotná, s mansardovou střechou. Do nádvoří vedou dva průjezdy - reprezentační z jihu a obslužný ze severu. Jižní vjezd je zdůrazněn rizalitem. Rizalit taky člení reprezentační východní křídlo a v patře jej vyplňuje velký sál. Hospodářské zázemí tvořil nedaleký hospodářský dvůr, spolu s druhým dvorem Karlovcem, který byl založen v 18. století. Historie sahá podle dosavadního poznání na přelom 16. a 17. století, kdy je v Kunčicích zmiňována tvrz. Po ní se zřejmě dochovaly sklepy (přesněji suterénní míst-nosti) a substrukce zdí. Na tvrz navázala výstavba patrového renesančního zámku, který tvoří skoro celé dnešní západní křídlo stavby. Přízemí bylo převážně klenuté, patro mělo malované trámové záklopové stropy. Z architektonických detailů se dodnes dochovala dvě pískovcová dveřní ostění, několik okenních…
číst dále
WEISSBROD, Marek. Zanikající zámky Moravskoslezského kraje. Doprovodný text ke studijní výstavě Zanikající zámky Moravskoslezského kraje, která v Muzeu Beskyd proběhla od 7. 11. 2005 do 8. 1. 2006. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková o, 6.3. 2006
otvíračka
V současnosti (19. 3. 2004) je zámek obehnán páskou a cedulkami se zákazem vstupu. Statika kleneb a hlavně kleneb v arkádových chodbách je hodně narušena. Pohyb v objektu zámku na vlastní nebezpečí! Aktualita: V pátek 26. 3. 2004 se do nádvoří zřítila větší část západního průčelí východního (loni částečně zbořeného) křídla.
Marek Weissbrod, 19.3. 2004
okruhy, vstupné
Zřícenina kunčického zámku je volně přístupna a v současnosti obehnána páskou a cedulkami zakazující vstup. Statika budovy je silně narušena a hrozí zřícení kleneb a zdí! Porušení zákazu vstupu na vlastní nebezpečí!!!