Dvůr založen kolem r.1840 v severní části Kopřivnice zvané Luhy. Pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Becka. Vystavěn na půdoryse oválu. Později rozprodán soukromým majitelům, oválný tvar však budovy respektují dodnes.
Hlavní obrázek místa
Domky na jihovýchodě areálu sledují oválný tvar někdejšího dvora
© Jan P. Štěpánek 05/2007
Velmi zajímavou památkou na končící feudální období je na severním okraji Kopřivnice pozůstatek někdejšího Maxmiliánova dvora, zvaného též Maxův dvůr či dvůr Na Luhách. Z blízka není tento shluk několika rodinných domků v zástavbě okolních domků ničím zajímavý. Na zajímavosti však získá až s většího odstupu a nejlépe z ptačí perspektivy. Maxův dvůr byl totiž vystavěn kolem roku 1840 na půdoryse oválu (či takřka kruhu)a část této dispozice si dochovalo toto místo dodnes. Sice je už netvoří kompaktní budovy dvora, ale jednotlivé k sobě přistavěné rodinné domky, které vznikly adaptací buď starších budov dvora, nebo zastavěním volných ploch, ale přesto všechny dodnes respektují původní obvodovou čáru dvora a jeho oválný tvar. Velkou škodu tento celek utrpěl až výstavbou ulice Čsl. armády, která pohltila většinu z někdejší severozápadní poloviny dvora. Ulice respektující průběh a směr původní hlavní silnice ke hlavnímu vjezdu do dvora dodnes nese název Na Luhách. Areál bývalého Maxmiliánova dvora se nachází asi 1 km ssv. od centra Kopřivnice, hned vedle několika proudové hlavní silnice z Příbora do Kopřivnice (Čsl. armády).
Jan P. Štěpánek, 10.6. 2007
popis

Popis původní podoby Maxova dvora

Samotný dvůr měl velmi netradiční dispozici. Jednotlivá stavení, která dvůr tvořila, byla situována takřka do kruhu (oválu) s delší osou ve směru jihozápad – severovýchod. Převážná část objektů stávala v severozápadní polovině. Ve středu této půlkruhové dispozice stávala přízemní obdélná budova. Tato budova byla jakousi hlavní obytnou a správní residencí celého dvora. Po obou stranách se k této budově přimykala čtvrtkruhová provozní přízemní křídla zakončená drobnými čtvercovými přízemními objekty. Celkově se nabízí přirovnání k dispozici zámku Kačina v Čechách. Jihovýchodní polovina areálu nebyla jednotně zastavena jako ta severozápadní. Ve středu její dispozice stávala hlavní vstupní budova. Tu tvořil přízemní obdélný objekt s osově umístěným hlavním vstupem, nad nímž se zvedal malý trojúhelný štít – tympanon – v němž byl snad umístěn arcibiskupský znak a nápis „Maxmilians Hof“. Po obou stranách vstupu se ve zploštělých štukových lunetách…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek: Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích, Město Kopřivnice, Kopřivnice 2005, 10.6. 2007

historie

Historie Maxmiliánova dvora na Luhách

Roku 1833 byla vyhlášena tzv. císařská výměra. To jest, že vrchnost nabízela svým občanům dominikální parcely. Také hukvaldská vrchnost se rozhodla, že část své dominikální půdy nabídne poddaným. V Kopřivnici se rozhodla nabídnout tamním občanům parcely na „Luhu“. Kopřivničané však o tyto pozemky nestáli a odmítli je. Hukvaldská vrchnost zde proto kolem roku 1840 nechala vybudovat nový dvůr zvaný Maxmiliánům (Maxův), ke kterému byla obrácena i část poddanských robot vykonávaných doposud zejména na hukvaldském (hájovském) dvoře. Hukvaldské panství tehdy skupovalo svobodnické dvory, rušilo rybníky i dosavadní pronajímání pozemků a vše stahovalo k přikoupeným nebo nově zbudovaným dvorům. Maxmiliánův dvůr dostal své jméno podle olomouckého arcibiskupa a majitele hukvaldského panství Maxmiliána barona Sommerau – Becka. Dvůr byl prý vystavěn z kamení, pocházejícího z hráze zrušeného Kamenného rybníka. Po roce 1918 přestal být dvůr majetkem…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek: Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích, Město Kopřivnice, Kopřivnice 2005, 10.6. 2007

Půdorys místa

Maxmiliánův dvůr na Luhách
© Jiří Tichánek: Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích, 2006
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Kopřivnice

Místa v okolí

 vila Machů
 Zemanova kaple
 Lašské muzeum
 Ringhofferova vila
 Zemanství
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Bezručova vyhlídka
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 Husova lípa
 Váňův kámen
 rozhledna Bílá hora
 Šostýn
 Raškův kámen
 Kamenárka
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 Štramberk – MPZ
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 kašna
 městské opevnění
 Štramberk
 městské hradby
 Šipka
 Příbor
 Národní sad
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Jurův kámen
 Závišice
 Panská vyhlídka
 kostel sv. Kateřiny
 Petrovice
 Kubartova kaple
 větrný mlýn
 Hukvaldy
 Rybí
 mlýn Strážka
 Hukvaldská obora
 zvonička Měrkovice
 Rychaltice
 Hukvaldy
 kostel sv. Mikuláše
 fojtství
 Kateřinice
 kostel sv. Jakuba
 kaplička
 větrný mlýn
 zvonice
 Kozlovice
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Myslík
 fara
 Šmiřákův mlýn
 švédská mohyla
 fojtství
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 radnice
 Trnávka
 Bartošovice
 Vašendův kříž
 žilinský vodní jez
 Panorama u Chlebovic
 kaple Za humny
 fara
 roubený dům č.p. 5
 Bartošovice
 Josefínin platan
 městské hradby
 Laudonův dům
 Stará pošta
 radnice
 fojtství
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Hukovice
 kaple na Horním Konci
 Petřvald
 Nová Horka
 dvůr Antonínov
 socha Boha Otce
 kostel sv. Jiří
 Hodslavice
 Brušperk
 kostel sv. Martina
 Čertův mlýn
 Okrouhlá
 Bartošovický mlýn
 Okrouhlá
 staré fojtství
 kostel sv. Ondřeje
 Kunín
 horský hotel Solárka
 Fürstenberská hrobka
 kaple sv. Mauritia
 boží muka - sv. Anna
 Bannerova studánka
 Hodslavice
 vodní dílo Olešná
 kostel Všech svatých
 Požaha
 Prameny Zrzávky
 Frýdberk
 Studénka
 Arenda
 Studénka
 Studénka
 Starý Jičín
 Štandl
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Frýdlant
 svobodný dvůr
 Studénka
 kostel Všech svatých
 kaple Panny Marie
 Pustějov
 radnice
 Hodoňovice
 roubená zvonička
 kostel Všech svatých
 Zvonička Pustevny
 boží muka
 Mořské oko
 Podkostelní mlýn
 radnice Místek
 Eltzerova přádelna
 Měšťanský pivovar
 socha Radegasta
 kaple sv. Anny
 Cyrilka
 boží muka
 Leopoldova chata
 Bezručova kaple
 Koloredovský most
 Zoopark
 Frýdecká synagoga
 Frýdek
 stará radnice
 Munkovice
 kaple sv. Otýlie
 Jamnice
 Rechle
 Málkovice
 Wolfínský palác
 městské hradby
 Neumannova přádelna
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 radnice Frýdek
 kostel sv. Jošta
 Greiffka
 Neumannova vila
 Čeladná
 kostel sv. Vavřince
 Paskov
 Kanihůra
 socha sv. Floriána
 Panský pivovar
 Čertův stůl
 Lískovec u Frýdku
 Perná
 kaple Panny Marie
 Kujavy
 Řepiště
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Floriána
 Příluky
 Pohořílky
 Hubertova chata
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 dům U apoštolů
Základní informace místa
ID místa: 5327
Typ místa: ostatní
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 10.6.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama