Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Tomáše Apoštola
Pohled ze zvonice kostela sv. Mikuláše
© Anton Fedorenko, 05/2007

Obutí augustiniáni – Řád sv. Augustina

Graficke pismenko Nový žebravý řád, který vznikl sloučením několika samostatných původně italských poustevnických kongregací, byl potvrzen v roce 1256. V současnosti má řád na 500 domů ve 28 provinciích a 4 viceprovinciích. Méně početní reformovaní bosí augustiniáni se oddělili v 16. století. Hlavou řádu je každých šest let volený generální převor, který sídlí v Římě. První kláštery vznikly v Čechách za vlády Přemysla II. Otakara, další řada klášterů pak vznikla v pobělohorské době. Sedm z těchto klášterů zůstalo i po josefínských reformách. Před zřízením české provincie (patřily do ní i Morava a Polsko) v roce 1357 spadaly české kláštery pod ...
Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998), 9.8. 2007

    historie

    Obuté augustiniány do Prahy v roce 1285 pozvali král Václav II. a pražský biskup Tobiáš z Bechyně. Jako místo příštího konventu bylo určeno městiště u kostelíka sv. Tomáše Apoštola a kaple sv. Doroty. Kostel patřil břevnovskému klášteru benediktýnů a tak se opat Kristián na žádost panovníka vzdal patronátních a vlastnickým práv ve prospěch augustiniánů. V roce 1315 posvětili presbytář nového chrámu na místě původního kostela mohučský arcibiskup

    Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998), 9.8. 2007

    popis

    Kostel sv. Tomáše je připomínán už v roce 1228. Na jeho místě se rozhodli řeholníci postavit nový konventní chrám. Nejdříve byl postaven presbytář, který měl být původně trojchórový a teprve později byl změněn na dlouhý jednolodní chór. Ve druhé čtvrtině 14. století získala kaple sv. Doroty podobu úzké chodbovité prostory s lomenými okny. Za Karla IV. byla přistavěna ke chóru trojlodní bazilika se dvěma věžemi. Jižní z věží je zachována do

    Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998), 9.8. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    sakrální památky
    klášter
    zachovalý
    přístupno příležitostně
    Česká republika
    Hl.m.Praha
     Hl.m.Praha  (AB)
    Praha 1-Malá Strana