
Most v Sazené překlenuje Bakovský potok ve středu vesnice. Severní část mostu se třemi oblouky je starší. Jeden pilíř je na obou stranách zpevněn břity, druhý je širší. Jeden mostní oblouk překračuje vlastní potok, severní oblouk překračoval mlýnský náhon. Na jižní straně je ke staršímu jádru mostu připojeno ještě jedno mladší obloukové pole. Dnes má most celkem čtyři oblouky půlkruhového profilu, z nichž dva otvory jsou suché, inundační. Barokní kamenný most ze 16. století je v havarijním stavu. Po mostě stále přejíždějí přetížené náklaďáky, i když dopravní značka jim to zakazuje. Kolem r. 1970 celý most včetně oblouků pokryt otřesnou a nevzhlednou vrstvou betonu. Ta je na mostě dodnes.
První zmínka o Sazené pochází z roku 1295. Most v obci je vzácná historická barokní památka ze 16. století. Byl postavený na spojnici mezi Sazenou a Nelahozevsí. Zámky v obou těchto místech vlastnil Florián Gryspek z Gryspachu a novým mostem cestu zjednodušil. V 18. stol. vlastnil Sazenou Doksanský klášter. Most prošel rozsáhlou přestavbou a byl osazen šesti barokními sochami vzniklých patrně kolem r. 1757. Jejich autorem je Ignác Platzer. Most kdysi představoval v regionu ojedinělý příklad malého venkovského „Karlova mostu“. Na mostě původně stálo celkem 6 soch. Jednalo se o sochy sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Kateřiny a pravděpodobně sv. Klimenta a dále sousoší Ukřižování Ježíše Krista a socha svatého Jana Nepomuckého. Sochy tu byly až do začátku 20. století. Pak postupně podlehly zubu času a společně s vandalismem jedna po druhé zmizely. Na mostě jsou v tuto chvíli repliky dvou posledně… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let