© František Kinař 05/2017
Velvary jsou město v okrese Kladno, 7 km severozápadně od Kralup nad Vltavou a 25 km severozápadně od Prahy. Město se rozkládá na pravém břehu Bakovského potoka při jeho soutoku s Červeným potokem. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Barokní dům č. p. 10 na náměstí Krále Vladislava byl postaven na místě vyhořelého renesančního hostince. K místu se váže příběh, který dal vznik známé písničce "Ó Velvary…" Původ domu sahá hluboko do středověku. Hostinec stojící na tomto místě byl pravděpodobně jednou ze tří legendárních zájezdních hospod, kde zastavovali obchodníci na své cestě z Prahy do Saska.
Osudy Panské hospody jsou známy od roku 1510, ale vznikla pravděpodobně o mnoho dříve. Od roku 1602 má první název „Dolejší šenkhaus“ nebo také „Obecní šenkhaus“, který jí zůstane až do roku 1626. Poté je sedmdesát let nazývána Valdšteinským domem nebo také Zvaldšteinským a po roce 1698 „Obecní hospoda“ či „Nová hospoda“. ...Když roku 1786 přešla do rukou soukromých, změnila jméno na hostinec "U Černého lva“. Její nynější název „Panská hospoda“ je poprvé uveden roku 1786 ve svazku obsahujícím zbytky velvarské kroniky a část radního manuálu. Nynější budova Panské hospody pochází z let 1696–1698 a stavěl ji Pavel Bayer. Při stavbě byl pravděpodobně ponechán původní průjezd a přízemní hostinská místnost. Přibližně roku 1602 se „dolejší šenkhaus“ dostal do majetku obce a k hostinské činnosti byl pronajímán. Jednu místnost v horním patře město využívalo jako radní místnost. Hospoda patřila obci až do roku 1623, kdy se opět vrátila do vlastnictví soukromého. Za 2400 kop míšeňských byla prodána Adamu Vernertovi, bývalému nájemci, a to pod podmínkou, že hospodu může prodat pouze zpět obci. Vernert však neplatil splátky a hospoda byla prodána Adamovi z Valdštejna. Nebyl to však jediný důvod, proč se tak stalo. Velvarští viděli v Adamovi z Valdštejna svého příznivce a vlivnou osobu. Od roku 1626 byla Panská hospoda uzavřena. Při své návštěvě Velvar Adam z Valdštejna nenavštívil Panskou hospodu, nýbrž redutu. Po jeho smrti Panskou hospodu zdědil jeden z jeho čtyř synů – Karel Ferdinand. Ten však všechny nemovitosti, které zdědil, rozprodal. Za jeho vlastnictví stačila hospoda dne 30. října 1639 vyhořet a vlastník se o ní dále nestaral. Po třicetileté válce byly Velvary zpustošeny a na rychlou obnovu kvůli zadlužení města nebyly peníze. Když se pomalu obec dostávala z dluhů, přistoupilo se postupně k opravě veřejných budov. Dne 6. dubna 1696 začaly opravy na Panské hospodě pod vedením stavitele Pavla Bayera, které trvaly asi dva roky. Obec již od roku 1708 zamýšlela hospodu prodat. Byli nalezeni dva kupci, ale ani jeden prodej se nakonec neuskutečnil. Po odhadu hospody byla až 3. října 1786 společně s dvěma loukami prodána Františku Stumpfovi za 1200 zlatých. František Stumpf však hospodu 21. března 1795 za 1400 zlatých prodává Josefu Durasovi. Kolem roku 1800 se hospoda dostává do vlastnictví rodiny Linke. V té době je hospoda nazývána „Hostinec U černého lva“. Dle zápisu v hospodářském kalendáři rodiny Linke bylo v době od 1. března 1824 do 1. března 1828 vytočeno 103 020 litrů piva a 1 680 litrů kořalky. Nejkratší silnice z Prahy do Teplic totiž vedla právě přes Velvary a Panská hospoda se stala oblíbeným cílem formanů. V 90. letech 19. století tehdejší hostinec "U Černého lva“ přestal být hospodou..
K Panské hospodě se s největší pravděpodobností váže vznik písně Ó Velvary. Podle místní tradice stála u jejího zrodu událost z přelomu ledna a února roku 1591, kdy byla v Panské hospodě Jáchymovi z Bílé odcizena truhla s 996 tolary. ...Málokdo dnes ví, že spor, jestli mu byly peníze odcizeny nebo zda je propil, se táhl mnoho let a dědil se z generace na generaci. A proto píseň Ó Velvary nesložil Jáchym z Bílé, ale až některý z jeho potomků..
