
Jako poděkování za konec morové epidemie roku 1714, která byla posledním atakem této choroby v Čechách, nechala dědička panství Obříství Karolina von Trauttmansdorff, rozená Slavatová, spolu s manželem Leopoldem Antonem vztyčit uprostřed severní části návsi vysoký sloup.
Hranolový podstavec je členěn nikami s vysokými reliéfy sv. Rosalie (na severozápadní straně) a sv. Františka Xaverského (na jihovýchodní straně). Rohy podstavce člení risality se sochami "morových" svatých Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny. Horní užší část podstavce nese reliéfní kartuše s pamětními nápisy a erby stavebníků.
Na podstavec je nasazen válcový monolit vysoký 4 m, který vrcholí korintskou hlavicí. Na ní stojí zády k sobě sochy Panny Marie a svatého Karla Boromejského, oddělené v celé výšce postav plechovou svatozáří.
Sloup byl opraven v letech 1904 (z odkazu místního děkana Františka Krásy) a 1943 (sochař Josef Rektor).
Severně od sloupu u bývalé fary stojí socha sv. Jana Nepomuckého od Václava Prachnera z roku 1815, která byla přemístěna od někdejšího Štěpánského přívozu nejprve k zámku (1912). Po poškození nákladním automobilem roku 1946 a následné opravě byla roku 1969 osazena na dnešní místo.