
První písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282. Pozdně renesanční bosovaná brána s klenákem ve vrcholu. Brána vede do uličky ke dvoru domu čp. 51. Brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Bránu tvoří bosovaný půlkruhový portál, s pilíři přepásanými v patě oblouku plochými římsami. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší, který ukončuje přímá, jednou odstupňovaná římsa. Na střední část římsy dosedá obdélný nástavec členěný pilastry s kanelovanými dříky a římsou zdobenou obloučkovým ornamentem. Nástavec završuje lucerna s piniovou šiškou. Brána je památkově chráněna od roku 1987.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let