Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.
Údajně morový sloup v Chlumíně
Majitelka chlumínského panství Anna Marie Františka Toskánská nechala roku 1729 postavit v západní části zdejší rozlehlé návsi bohatě zdobený sloup údajně jako poděkování za odeznění poslední velké epidemie této nemoci v Čechách (1714). Autorem byl Johan Pursch. Sloup má trojboký půdorys s bohatě zdobeným soklem, v jehož nikách stojí sochy tří zemských patronů: svatých Václava, Ludmily a Jana Nepomuckého. Na dříku sloupu nad jejich hlavami se nacházejí reliéfy s výjevy domnělého umučení každého z nich (vražda u dveří staroboleslavského kostela, uškrcení na Tetíně a shození z Kamenného mostu v Praze). Na konsolách, vystupujících z nároží soklu, stojí sochy svatých Prokopa, Eustacha a Máří Magdaleny. Na římse nad zmíněnými reliéfy jsou usazeny sochy svatých Jáchyma a Josefa a sousoší svaté Anny, Panny Marie a Ježíška, na rozích mezi nimi andílci. Sloup vrcholí reliéfem obláčků a hladkým vrcholem dříku (původně snad se symbolem Nejsvětější Trojice?). Sloup je zřejmě reakcí na nedaleký podobně zdobný sloup v Obříství, poměrně značná časová prodleva od ataku nemoci a absence typických "morových" světců poněkud zpochybňuje údajný hlavní motiv jeho stavby. Dílo bylo opraveno roku 1958.
Ivan Grisa, 7.4. 2011
