Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.
Hlavní obrázek místa
klasický pohled na hrad
© Milan Caha 11/2009

Protože tento hrad je pokladem Království českého, očekávejte zvýšený zájem o tuto památku. Vlakem jeďte do stanice Karlštejn a dále po značené cestě až na hrad.
28.5. 2002

    historie

    Hrad Karlštejn, založený 10.6.1348 Karlem IV., byl postaven ve stylu vrcholné gotiky nejen jako císařská rezidence, ale zejména jako pevnost, určená k uchování Karlovy sbírky svatých relikvií a císařských korunovačních klenotů. Stavba a výzdoba hradu byla dokončena vysvěcením kaple sv. Kříže 9.2.1367, kde byl uložen říšský korunovační poklad. Za husitských válek se Karlštejn stal místem trvalého uložení

    28.5. 2002
    stručná historie hradu Karlštejn
    Každý národ má místo spjaté s jeho dějinami. Přicházejí tam lidé jako symbolu své minulosti a k památníku svých předků. Takovým velkolepým místem pro nás pro Čechy je hrad Karlštejn. Strmí na vysokém skalním ostrohu nedaleko řeky Berounky, ze tří stran ukryt mezi vysokými lesnatými stráněmi. V létě sem na Karlštejn proudí spousty turistů z našich měst a vsí, ale i spousty cizinců, které láká

    Filip Procházka, Hrady země České (Antonín Benda), 14.12. 2003
    R 1348 založil Karel IV. nový hrad a stanovil, že má nést jeho jméno a nazývat se Karlštejn. Měl stát poblíž levého břehu Berounky ve vzdálenosti asi půldenní jízdy koňmo od Prahy, v krajině, kde se dosud nečetná pole a vsi střídaly se zalesněnými vrchy. Poslání hradu mělo být výjimečné. Karel IV. jej od počátku zamýšlel vybudovat jako monumentální, nádhernou stavbu ztělesňující výsostnou funkci

    Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 19.5. 2005

    pověsti

    Vyhubení ďáblů
    Bohumilé dílo Karlovo nelíbilo se ďáblům. Chodili mu v patách, překáželi jeho snažení. Proto, aby zmařil nástrahy rohaté chasy, prokazoval císař Bohu poctu a na cesty s sebou brával ostatky svatých. Ďáblové se mu usadili i v lesích pod Karlovým Týnem. Číhali den co den u stezky vedoucí skalinami, přepadali pocestné a z lupu byli živi. Tu dal císař vyhlásiti, že hojně odmění toho, kdo zapudí čerty, a

    2.9. 2002
    Slepec a jeho věrný pes
    Král Václav IV. nemiloval samoty a ticha, jako jeho otec. Naopak, chtěl vždy a všude míti kolem sebe veselo. A tak i Karlův Týn, kdysi tak tichý a zádumčivý, ozýval se za jeho vlády bujným, hlučným smíchem. Nebyl-li zrovna v hradě pitvorný šašek, který bavíval panstvo šprýmy, zavolali slepce Beneše. Slepec ten stával u hradní brány, maje u sebe černého, huňatého psa, který ho vodil a před vším zlým

    2.9. 2002
    Veselka na hradě
    Zlá záhuba hrozila hradu v květnu 1422. Pražané s Korybutem, knížetem litevským, který se chtěl zmocniti české koruny, přitrhli k němu v počtu dvaceti tisíc a jali se ho dobývati, neboť purkrabí karlštejnský setrval při králi Zikmundovi. Husité obsadili okolní návrší a vrhali praky i houfnicemi na hrad těžké, kamenné koule i sudy, plněné páchnoucí hmotou. Ochránci pokrývali střechy proutím a kožemi, aby

    2.9. 2002
    České víno
    Romance o Karlu IV. od Jana Nerudy vypráví o tom, jak císař dovezl do Čech první révu a jak se před svým důvěrníkem Buškem z Velhartic šklíbí nad jeho trpkou chutí. První písemná zmínka o pražských vinohradech pochází však už z druhé poloviny 12. století. Karel IV. ale dovezl prvotřídní révu z Burgundska a jelikož bylo tehdy v Čechách pravděpodobně tepleji než dnes, dozrávala zde v kvalitní a dobré

    iV, 1.4. 2007
    Ohnivé sudy. ( Pověst " o svěceném víně".)
    Za starých časů měli prý kanovníci kapitoly karlštejnské darované dobré víno ke mši svaté. A že byly tehdá bouřlivé doby a vojna zuřila na všech stranách, ukryli prý kanovníci karlštejnští toto kostelní víno do tajného sklepa, aby se ho vojáci, nebo zlí a nepočestní lidé a zbojníci nezmocnili. A žoldnéři by prý svatosvatě onoho vína nikdy nenalezli, kdyby jim je neprozradil právě sám karlštejnský

    Jaroslav Šefčík ( Ze zášeří českých hradů ), 6.4. 2009

    Půdorys místa


    D. Menclová
    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek


    Vložit do oblíbených
    Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Karlštejn

    Místa v okolí

    Kontaktní informace
    Státní hrad Karlštejn
    267 18 Karlštejn
    Tel: 311 681 617; 311 681 695
    URL: http://www.hradkarlstejn.cz/
    E-mail: karlstejn@spusc.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 174
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: https://www.hrady.cz/index.php?OID=174
    Uveřejněno: 31.8.2001
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    Články

    Leden býval měsícem odpočinku, mrazu, obav o živobytí, ale také měsícem naděje a lidových mouder

    Ostatní

    Vítám v novém roce všechny příznivce historie. Leden je nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také, jak již sám jeho název napovídá, měsícem ledu, a tedy i mrazu a sněhových pokrývek, jež halí přírodu i lidská obydlí. Alespoň takto by to mělo být. Mnohaleté sledování počasí nám však ukazuje, že lednové teploty mají meziročně spíše vzrůstající tendenci

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    reklama