© Martin Odziomek, 07/2007
Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.
Protože tento hrad je pokladem Království českého, očekávejte zvýšený zájem o tuto památku. Vlakem jeďte do stanice Karlštejn a dále po značené cestě až na hrad.
28.5. 2002
historie
Hrad Karlštejn, založený 10.6.1348 Karlem IV., byl postaven ve stylu vrcholné gotiky nejen jako císařská rezidence, ale zejména jako pevnost, určená k uchování Karlovy sbírky svatých relikvií a císařských korunovačních klenotů. Stavba a výzdoba hradu byla dokončena vysvěcením kaple sv. Kříže 9.2.1367, kde byl uložen říšský korunovační poklad. Za husitských válek se Karlštejn stal místem trvalého uložení korunovačních klenotů českých králů, kde byly uloženy téměř 200 let. Kromě vlastního účelu je Karlštejn výjimečný i svou architektonickou podobou a interiérovou výzdobou. Velmi působivé je zachované stupňovité uspořádání jednotlivých částí hradu. Nejníže položená Studniční věž a Purkrabství sloužily běžnému provozu, mohutný Císařský palác zakončený válcovou věží byl určen k obytným a reprezentačním účelům. V nižší Mariánské věži je kostel Panny Marie s nástěnnými malbami z poloviny 14. století a kaple sv. Kateřiny. Nejvýše… číst dále
28.5. 2002
Další texty historie
stručná historie hradu Karlštejn
Filip Procházka, Hrady země České (Antonín Benda), 14.12. 2003
R 1348 založil Karel IV. nový hrad a stanovil, že má nést jeho jméno…
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 19.5. 2005
pověsti
Vyhubení ďáblů
Bohumilé dílo Karlovo nelíbilo se ďáblům. Chodili mu v patách, překáželi jeho snažení. Proto, aby zmařil nástrahy rohaté chasy, prokazoval císař Bohu poctu a na cesty s sebou brával ostatky svatých. Ďáblové se mu usadili i v lesích pod Karlovým Týnem. Číhali den co den u stezky vedoucí skalinami, přepadali pocestné a z lupu byli živi. Tu dal císař vyhlásiti, že hojně odmění toho, kdo zapudí čerty, a bude-li prostého stavu, obdrží rytířský titul. Nikdo neměl chuti složiti své kosti v lesních hlubinách. Nenašel se rytíř, který by se odhodlal pustiti se v zápas s „nečistými“. Až konečně přihlásil se ovčák z nedaleké vesnice, jinoch sličných tváří, že on čerty v lese zahubí. Avšak dvé koní že mu k tomu třeba a dvou pytlů hrachu. Purkrabí zavrtěl hlavou nad přáním smělého jinocha, leč vydal mu vše, co žádal, a přál mu štěstí v těžkém zápase. Ovčák hrách osolil, naložil jej na koně a jel. Když přijel… číst dále
2.9. 2002
Další texty pověsti
Slepec a jeho věrný pes
2.9. 2002
Veselka na hradě
2.9. 2002
České víno
iV, 1.4. 2007
Ohnivé sudy. ( Pověst " o svěceném víně".)
Jaroslav Šefčík ( Ze zášeří českých hradů ), 6.4. 2009
Půdorys místa
D. Menclová
