kostel sv. Palmácia

Palmáce umučeného 5.10.286. Kostel byl spravován karlštejnskou kapitulou ustavenu Karlem IV. v roce 1357. Denně se konaly mše a později přešly duchovní a pastorační povinnosti z kanovníků na kapitulní děkany a jimi jmenované kaplany a administrátory. Jedním z nich byl v roce 1677 synovec Jana Amose Komenského – Jan Ignác Komenský. Spojení kapituly s kostelem a jeho duchovní správou bylo církevně a právně přerušeno až v roce 1958. kdy se tato část obce zvaná Budňany stala samostatnou farností a s filiálním kostelem na nedaleké Mořině. Podle stanov kapituly i přes ustanovení nového církevního zákoníku z roku 1983, zastává karlštejnský farář, pokud je kapitulou zvolen a pražským arcibiskupem potvrzen, místo sídelního kanovníka kapituly. Stavebně historický vývoj kostela byl složitý a jen torzovitě dochovaný. V roce 1422 byl poškozen husitskými vojsky při obléhání hradu a dále pak spojenými vojsky Pražanů a Poláků. Hrad ale nebyl dobyt. Opět byl obnoven až na počátku 16. století za vlády krále Vladislava a v této podobě se nám, až na méně podstatné změny zachoval až dodnes. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou. Takových staveb je v Čechách málo a s klenbou v purkrabství hradu jsou jediné ve středních Čechách. V roce 1648 byl kostel znovu poškozen švédskými vojsky a zůstal dlouho neopraven a ještě v roce 1706 je připomínán jako polozbořený. Jednou z posledních úprav je v r. 1991 nový oltář realizovaný sochařem Petrem Váňou. Původní pozdně gotický oltářní obraz, kdysi náležející tomuto kostelu s postavou Ježíše Krista, sv. Palmácia a sv.Václava je nyní uložen v Manské síni (Rytířském sálu) v hradu Karlštejně..