Uvnitř šachty
© Jakub Kos, 07/2014
Autem
Nejlepší příjezd vozem je po dálnici č. D5 z Prahy na Plzeň, v Loděnici
odbočit z dálnice (Exit 10/11) a pokračovat po silnici č. 605 směrem na Rudnou. Na konci Loděnic odbočit
před dálničním mostem podle šipek do kopce.
Parkování přímo u vstupu do expozice.
Veřejnou dopravou
Nejbližší železniční zastávka je Loděnice na trati č. 167 mezi Prahou a Berounem.
Šachta je odtud vzdálena asi 1 km.
Historie důlní šachtyPřed naším letopočtem. Z této doby pocházejí nálezy tavicích pecí a železných výrobků v okolí Loděnic
a Krušné hory. Ruda byla zpracována na místě nálezu v takzvaných „vlčích“ nebo „kusových“ pecích. 8. stol. N. l. první historická zpráva o dobývání a zpracování železa v pánvi
českého ordoviku (Hájkova kronika). Z této doby pochází nálezy u Loděnic, Chýňavy a Nučic. Ruda se zpracovávala v malých pecích za pomoci dřevěného uhlí a dmýchání vzduchu z kožených vaků. Zpracovávala se ruda z výchozů, kde byla větráním uvolněna a přeměněna v limonit. Později byla hlavní pozornost věnována rudám červeným – krevelovým. 1861
počátek kutání v Chrustenicích. Kladenští železářstí podnikatelé, zastoupení
Janem Váňou, nálezcem kladenského uhelného ložiska, získali kutací povolení pro průzkum
železnorudného ložiska. 1863
kladenským podnikatelům byla propůjčena dvě dolová pole
1905
počátek těžby. Dobývalo se v lomu na úbočí vrchu Blejskava, severovýchodně od dnešních
Chrustenických strojíren. 1907
1.července zahájeny otvírkové práce na ložisku čistěním starých sledných štol, zvláště štoly
na nynějším 8. patře, a kopáním sledných rýh. Štola na 8.patře byla připravena pro budoucí těžbu a
byla vyražena patra nad 8.patrem. Přípravné práce zaměstnávaly 28 dělníků. Zahájena výstavba
provozních budov. 1908
16.února zahájena hlubinná těžba, postaveny pražící pece
1909
4.ledna zahájen provoz visuté lanové dráhy od dolu k nádraží Loděnice, kde byla vybudována
skládací stanice. 15.dubna byla hloubena z 8.patra v podloží ložiska úklonná těžní jáma až na úroveň 32.patra. Jáma měla úklon 45o a říkalo se jí „Stará šachta“ nebo také „I. úklonná jáma“. 4.ledna narazena ruční doprava vytěženého materiálu od I. úklonné jámy koňmi. 1912
konečný počet pražících pecí dosáhl 34
1921
zahájeno ražení nové těžní jámy – tzv. „I.vlečná jáma“. Její úklon činil 14o, byla dlouhá 974 m
a vedla na 48.patro. 1924-1940
těžba dosahuje maxima
nejvíce rudy vytěženo v roce 1929 – celkem 281 000 tun. 1928
vybudována tzv. „Nová štola“, která nahradila „Starou štolu“ z roku 1908,
jako hlavní vstupní chodba
do dolu, I. vlečná jáma dána do plného provozu, odstavena „Stará šachta“. 1931
započato s těžbou II. Vlečné jámy ze 48. Patra na 72. Patro
1937
II. Vlečná jáma byla uvedena do provozu, dosáhlo se 80. Patra dolu – nejhlubšího patra
1945
důl znárodněn, přešel do nově vytvořeného národního podniku Středočeské uhelné a železnorudné doly v Kladně. Těžba dosáhla minima 32 600 tun. 1950
od 1.ledna byl důl začleněn pod správu národního podniku Železnorudné doly Nučice
1953
vytěženo 139 000 tun, od tohoto roku těžba stagnuje
1957
pozastaveno pražení v pecích
1958
od 1.ledna důl přešel pod správu národního podniku Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice
1965
23.6. v 11 h ukončení těžby. Z Chrustenického ložiska bylo podle odhadu vytěženo asi 7 771 709 tun. Podle horního zákona byl pro důl stanoven dobývací prostor o plošné výměře 122 ha 49 a 54 m2..
Jak se šachta zrodilaPři té příležitosti jsme se dověděli spoustu nových
informací a příběhů z doby, kdy ještě probíhala těžba. V lednu roku 1995 jsme
oslovili ředitele tehdejších Strojíren Chrustenice a.s. pana Semráda a seznámili ho se záměrem záchrany a využití stávajícího podzemí. Po nezbytné úvodní papírové válce – zjištění posledního majitele, vyřízení povolení a dalších formalit – nám bylo sděleno následující: „Vážení přátelé, na základě Vašeho záměru využití historického důlního díla v prostorách Strojírny Chrustenice a.s. na vybudování důlní expozice Vám s potěšením oznamuji, že představenstvo společnosti na svém zasedání dne 14.2.1995 záměr odsouhlasilo…“
Neprodleně byly zahájeny otvírkové práce. Z dolu jsme vyvezli 14 velkoobjemových kontejnerů odpadu (železný šrot, platy, domovní odpady), bylo nutno zabezpečit vstupy a provést provizorní osvětlení chodeb. V budově bývalé jídelny a kuchyně vyrostla malá expozice fotografií a dalších drobných památek na období těžby. 23.června 1995, přesně 30 let od okamžiku, kdy z dolu vyjel poslední vůz, se na dole sešli dosud žijící horníci a jejich rodiny, aby se zúčastnili malé slavnosti „Zatlačení prvního vozu do dolu po 30 letech“. Vozík zatlačil pan Ing. Patera ze Zdic, který pracoval na všech železnorudných dolech Barrandienské pánve. Pamětníci předali do expozice fotografie a další osobní památky na svoji hornickou minulost. Pro nás a pro důl pak nastaly všední dny budování expozice a zpřístupňování dalších chodeb. Důlní expozice Chrustenická šachta je otevřena od června 1997. Ve stovkách metrů zpřístupněných chodeb je k vidění řada unikátních exponátů, připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v okolí. Železnorudný důl Chrustenice (1861-1965) patřil ve své době k největším a nejvýznamnějších dolům Barrandienu – oblasti západně od Prahy. Měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 metrů pod hladinu moře. Za sto let usilovné práce se z něho vytěžilo bezmála 8 milionů tun rudy. Součástí prohlídky je jízda důlním vlakem. Nachází se zde stálá expozice o lomech Amerika – Mořina. Na jaře roku 1996 se v dole natáčely epizody televizního seriálů Zdivočelá země a film Bumerang, v roce 1997 záběry do televizního seriálu Motel Anathema a v březnu roku 2000 zde vznikalo druhé pokračování Zdivočelé země..
