
Palác Hypoteční banky navrhl rakouský architekt Achille Wolf (1834–1891), který patřil k představitelům pozdní novorenesance. Projekt z roku 1890 představuje vrchol jeho tvorby a zároveň jednu z jeho posledních významných realizací. Stavbu provedl pražský stavitel Alois Elhenický (1844–1915). Architektura vychází z novorenesančního pojetí palácové stavby, dekorativní prvky předjímají secesní ornamentiku. Budova je koncipována jako samostatně stojící monumentální celek, po obou stranách propojený se sousedními domy jednotně řešenými klenutými branami. Její hlavní průčelí je symetrické a výrazně horizontálně členěné římsami a parapety. Střední část s hlavním vstupem vystupuje v podobě převýšeného rizalitu Fasádu člení hluboká bosáž, kamenné architektonické prvky, profilované římsy a bohatě dekorované okenní partie. Horní část průčelí uzavírá vysoká kuželková atika se štítem a dvěma válcovitými střešními nástavci.
Výzdoba průčelí je tematicky spojena s hospodářstvím, zemědělstvím, prací a finanční činností banky. Podíleli se na ni sochaři Antonín Popp, Celda Klouček, Čeněk Vosmík a další výtvarníci. Na římse středového rizalitu jsou umístěny čtyři alegorické sochy Antonína Poppa, představující Práci, Půdu, Kapitál a Výtěžek. Práci symbolizuje kovářské kladivo a ozubené kolo, Půdu obilné klasy a Výtěžek věnec plodů. Na tympanonu po stranách zemského znaku jsou další dvě alegorické postavy – Průmyslová podnikavost a Plodnost země. Byly provedeny Čeňkem Vosmíkem podle modelů Otto Mentzela. Na fasádě se nacházejí také kovové reliéfní plakety s náměty z dějin mincovnictví v Českém království. Nad hlavním vstupem je na klenáku umístěno poprsí boha Merkura, ochránce obchodu a obchodníků, pravděpodobně dílo Bohuslava Schnircha.
Poskytoval především dlouhodobé úvěry zajištěné nemovitým majetkem, zejména zemědělským podnikatelům, a jeho vznik souvisel se snahou zpřístupnit úvěry širšímu okruhu vlastníků půdy a omezit závislost na lichvářských půjčkách. Zpočátku sídlila v pronajatých prostorách ve Spálené ulici, v roce 1871 získala dům v Perlové ulici. V závěru 80. let 19. století se rozhodla vybudovat reprezentativní vlastní sídlo. Nová budova byla postavena v letech 1889–1890 na místě někdejších novoměstských kasáren, které byly odstraněny při přeměně prostoru někdejšího novoměstského opevnění. Projekt vypracoval architekt Achille Wolf a stavební práce provedl Alois Elhenický. Banka se do nového paláce přestěhovala roku 1891. Po vzniku Československa banka pokračovala v činnosti, její původní poslání však přerušily politické a hospodářské změny 20. století. Po nástupu komunistického režimu byla budova využívána jako sídlo pražského poštovního ředitelství. V této době zde působilo také pracoviště poštovní cenzury, které kontrolovalo korespondenci přicházející ze zahraničí. Na přelomu 20. a 21. století se objekt proměnil v hotel. Rekonstrukce a dostavba probíhaly v letech 2001–2003 podle projektu ateliéru DaM architekti ve spolupráci s italskými architekty Mauriziem Papirim a Adamem D. Tihanym. Historická bankovní budova byla obnovena a ve vnitrobloku doplněna novým šestipodlažním křídlem, aby bylo možné vytvořit potřebnou kapacitu hotelu, konferenční prostory a další provozní zázemí. Rekonstrukce a dostavba získaly v roce 2004 ocenění Stavba roku. Dnes objekt funguje jako hotel NH Collection Prague Carlo IV..