Výklenková kaple nad pramenem připomíná pověst o královně Elišce Přemyslovně, která ve zdejší studánce ukryla klíče od královské pokladnice, aby Jan Lucemburský nemohl český poklad zneužít pro své válečné výpravy po Evropě. Pověst zapsal Václav Beneš Třebízský.
Malá obec Líský na hranici Středočeského a Ústeckého kraje má jen stovku obyvatel a je pozdějšího založení. Prvně je doložena až r. 1616. Leží mimo železniční síť i turistické značky na vedlejší silnici, která odbočuje v obci Pozdeň ze silnice II/237 a za Líským se do ní opět vrací před Hořešovicemi. Obec sice nemá žádné historické památky, ale přesto tu jsou dva turistické cíle. Na náhorní planině k jihozápadu stojí od r. 2009 ocelová věž s vysílačem a rozhlednou (viz samostatné heslo). Mezi domy č. p. 50 a 70 odbočuje z průjezdní komunikace ulička k severu, která vystoupá do stráně ke konci zástavby a pak se změní ve vozovou cestu. Ta pokračuje přímo již po rovině k březovému hájku, v němž se ukrývá kaplička se studánkou Královka.
9.7. 2017
Nenápadná studánka Královka je spjata se starou pověstí, kterou zapsal rodák ze slánského kraje Václav Beneš Třebízský. Vztahuje se ke 20. letům 14. století. Tehdy v Čechách žila Eliška, poslední královna z přemyslovského rodu. Byla provdána za Jana Lucemburského, který k Čechám nepřilnul a se svými přáteli stále dlel na válečných výpravách v cizině. Do Čech přijížděl jen tehdy, když potřeboval peníze. Královna Eliška byla nešťastná a její setkání s králem provázely stálé hádky, které vyvrcholily tím, že jí král Jan odebral nejstaršího syna a dal ho na vychování do Francie. Když jednou král zase neměl peníze, napadlo ho prý, že prodá českou korunu. Klenotnice však měla sedm zlatých klíčů, které byly rozděleny mezi sedm věrných strážců. Ti se dohodli, že klíče nevydají králi, nýbrž Elišce. Královna se po hádce s manželem rozhodla pro útěk do ciziny. S několika věrnými průvodci ujížděla přes Slaný k lesům na západě, až znavena…
číst dále
Jiří Špaček, 12.7. 2017